Hamlet

KOMPOZIČNÍ PLÁN (forma)

vypravěč/lyrický subjekt
forma – typy promluv; vyprávěcí forma a postup; typ verše
slohové postupy

• Vypravěč: není, jedná se o drama

o Text je založen především na monolozích a dialozích
o Vševědoucí informace tvoří scénické poznámky v závorkách

• Kompozice je chronologická
• Výstavba klasického dramatu

o expozice – seznámení s postavami, zjevení ducha, pravda o smrti dánského krále a

nástupu jeho bratra Claudia na trůn

o kolize – Hamlet se rozhodne pro pomstu, ale nemá důkazy, předstírá šílenství
o krize – Hamlet má být popraven v Anglii, smrt Polonia a utonutí Ofélie (zešílela)
o peripetie – návrat do Dánska, vyzvání na souboj (Laertes + Hamlet)
o katastrofa – děj o souboji Laerta a Hamleta; smrt Hamletovi matky, Laerta, Claudia, a

Hamleta samotného

• pozn. ve hře je každý rituál něčím narušen → narušování řádu světa, hra ve hře, rekonstrukce

svědomí, zrcadlo – pohled dovnitř, my se díváme, jak se Hamlet dívá, jak se Claudius dívá

• na začátku chyba – výměna stráží, ale ptají se naopak – narušení, pak už vše v nepořádku (rychlá

svatba, ostrý x tupý meč), jedovatý nápoj, Laert vnikl do hrobu Ofélie, ta spáchala sebevraždu, tudíž
by ani neměla být pohřbena, Claudis se ve skutečnosti nemodlí, jen zpytuje svědomí – existenciální
zpověď

• jed otráví celou hru, hra začíná otázkou, ty jsou pak v průběhu celé hry (např. je Hamlet šílený, nebo

ne?); monolog – zrcadlo – spatříme sami sebe

JAZYKOVÝ PLÁN (jazykové prostředky ve výňatku)
vrstvy jazyka; stylisticky a citově příznakové výrazy
básnické prostředky (zvukové prostředky, typografie; figury a tropy)

• Spisovný jazyk, vznešená obraznost
• poezie se mísí s prózou – udržení čtenářovy pozornosti, oživení děje, rozdílnost postav?
• V celém díle použit blankvers
• Dlouhá rozvitá souvětí, filozofické úvahy nad životem

o dlouhé filozofické monology, ve kterých se Hamlet zabývá otázkou lidské existence

• Použití slovních hříček – Hamlet předstírající šílenství

o jsou pro ostatní postavy většinou neprůhledné.

• Dialogy a monology (hlavně Hamlet)
• - Žít nebo nežít – to je oč tu běží

o Slavný monolog prince Hamleta. Hamlet mluví o smrti a sebevraždě, o bolestech a

nespravedlnostech v životě, ale přiznává, že alternativa života by mohla být horší.

▪ Monolog slouží k vysvětlení Hamletovy váhavosti nad okamžitou pomstou za

smrt otce. Klaudius a Polonius Hamleta špehovali a slyšeli jeho slova, Klaudius je
znepokojený a Polonius se dozvídá, že Hamleta ve skutečnosti netrápí
"neopětovaná" láska jeho dcery Ofélie. Hamlet po svém monologu osloví přímo
Ofélii, následuje dialog plný vzájemných nedorozumění.

• Básnické prostředky:

o Metonymie, metafory, přirovnání, eufemismy, epiteta, oxymóron = tropy
o Anafora, epizeuxis = figury (hlavně v pasážích, kde Hamlet předstírá šílenství)