KAŽDODENNÍ ŽIVOT NA VESNICI VE STŘEDOVĚKU A RANÉM NOVOVĚKU

hrách a čočka. Sklízelo se pomocí železných srpů, kterými se klasy uřezávaly. Odkládaly se asi do

velkých košů nebo na plachty, na nichž se obilí mohlo i mlátit.

Nejčastěji chovanými zvířaty byly krávy a prasata, slepice, husy, kachny i holubi, potom ovce
a kozy, málo osli, téměř vůbec ne koně. Podíl lovné zvěře byl minimální, větší roli zastával lov ryb.
Společníky lidí byli psi a kočky. Počet kusů dobytka se výrazně reguloval před zimou, neboť
nebylo místo k jeho ustájení ani potřebná zásoba píce. Lidé tak měli přes zimu k dispozici
dostatek masa. Zvířata byla odolná a chovatelsky nenáročná.

STRAVA

maso asi 10-20% obživy - v zimě byla porážka –

možnost uchovat až do jara – kouř (uzení v

dýmníku) , kaše obilná, hrachová, masová, vylepšována medem, ovocem, s mlékem), sytá
polévka (samostatné jídlo, hustá chlebová polévka s vejcem, mléčné p., kyselé – nakyslé suroviny
jsou běžným vedlejším produktem mléč.hosp. – syrovátka, nálev z kys.zelí, noky, pečivo - placky,
kvašený chléb – nekonzumoval se čerstvý, sýr (lze si brát na cesty, bílkoviny), zelenina (cibule,
mrkev, zelí), koření (kmín, kopr, jalovec, hořčice, šalvěj, dobromysl, divoký česnek),

sůl nahrazena

popelem z jitrocele (až 42% soli v popelu)

Svátky : vyorání první brázdy, začátek setby, začátek sklizně, konec žatvy nebo církevní

svátky jako Velikonoce a Vánoce

Kdyby zbyl čas (jako že nezbyde, ale je fajn o tom něco vědět)

•

Nárůst obyvatel vlivem dobrých klimatických podmínek vedl ke kolonizaci - kvůli
přelidnění se lidé museli přesunout i do méně úrodných oblastí, kde byl problém s
obděláváním půdy která nebyla tolik úrodná. To vyřešil vynález obracecího pluhu, který

dokázal rýt do větší hloubky + zlepšení zápřahu zvířat - konstrukce se zvířatům nasadila
na hruď a ne na rohy jako dřív + vynález mlýnu (větrný i vodní).

Dříve se zvířata pásla v

lesích v okolí vesnice, ale postupně si šlechta lesy nárokovala do osobního
vlastnictví kvůli honům - problém s umístěním dobytka vyřešil trojpolní systém kdy
se dobytek pásl na úhoru.

•

Ochlazení ve 14. : došlo ke změně způsobu sklizně - dříve se sklízelo těsně pod
klasem, ale v této době se začíná sklízet u země a zbytky rostliny slouží k obživě
dobytka přes zimu. Tím pádem se přišlo o hnojení pole zbylými částmi rostlin -
rovněž vyřešil trojpolní systém.

ZÁVĚR

Venkované v časném středověku byli osobně svobodní a vlastnili i půdu. Později si zachování

relativně nezávislého postavení vykupovali přímo od knížete formou poplatku (tributu). V dalším

období (11.–12. století) se zvyšovala povinnost platů, služeb a robot, půda již přestávala být jejich

majetkem, stávali se jen uživateli feudální půdy. Potomci sedláků–dědiců, na které již rodná půda