KAŽDODENNÍ ŽIVOT NA VESNICI VE STŘEDOVĚKU A RANÉM NOVOVĚKU
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
nezbyla, se jako „hosté“ usazovali na cizí půdě, již bez dědických práv, s povinností odvádět platy
a dávky, přesto však náleželi k lépe situovaným vrstvám venkova. Obyvatelé vesnic potom tvořili
pestrou směs lidí s různým právním a sociálním postavením. Od svobodných sedláků
po bezprávnou, z místa na místo přesunovanou čeleď knížecích, klášterních a velmožských dvorů.
Původně svobodní rolníci postupně klesali do poddanství a splývali spolu s nevolníky do jedné
skupiny, hospodařící na propůjčené půdě a povinované různými odvody a službami vrchnosti.
Existovala i skupina závislých řemeslníků, specializovaných sloužících a ozbrojených osob
usazených v tzv. služebných osadách. Sedláci platili vrchnosti za užívání polností dvakrát ročně,
obvykle na sv. Jiří (24. dubna) a na sv. Havla (16. října). Vedle poplatků v penězích (denárech)
odváděli různé produkty, obilí, seno, slepice, vejce. Další poddanskou povinností byla robota,
práce na panských dvorech například při žních, senoseči nebo orbě.
Obydlí v raném středověku vs. ve vrcholném :
• Raný středověk - vesnice poměrně malé a neměly žádnou strukturu. Tam kam sedlák přišel a
kde se mu to líbilo, tam to postavil. Lidé žijí v polozemnicích napůl zahloubených v zemi, s
dřevěnou konstrukcí. 1 komůrka s ohništěm - kouř uniká otvorem ve střeše. Ohniště se stavělo
blízko vchodu - podpora tahu kouře.
• Vrcholný středověk - organizované a strukturované. Období kolonizace 13.století : potřeba
pověřit lokátora, který vyměřil jednotlivé parcely pro usedlosti i pro ornou půdu. Každý sedlák
musel dostat adekvátní prostor k hospodaření - podlouhlý lán o takové velikosti, kterou je za 1
den schopen zorat. Prosazuje se model trojlodního domu. Uprostřed domu je síň, která spojuje
obě 2 křídla. V 1 křídle je hospodářská místnost - chlévy. Druhé křídlo - k návsi obrácená část
byla komora - vytápěna ohništěm či krbem. Krb se po čase přesunul do síně a kouř tak už
neunikal je otvorem ve střeše, ale i vchodem. Komora byla nejčistší místnost - později se jí
začalo říkat světnice. Vybavení bylo jednoduché : lavice, stůl, poličky a závěsné plochy