RODINA NAŠICH PŘEDKŮ

Byl sňatek počátkem intimního soužití?

• Předmanželská soulož - bylo na ní pohlíženo špatně, pokud dívka otěhotněla, musela si muže vzít nebo byla vyplacena (na dítě nahlíženo jako na bastarda)

• Zcírkevnění sňatků

• Nejdříve slib pak sňatek - pokud došlo k pohlavnímu styku, ale sňatek se neuskutečnil z důvodu muže, byla žena prohlášena opět pannou

• 1637 - pohlavní styk před církevním sňatkem se pokutuje (na panenství se pohlíží jen fyziologicky)

Dostupnost sňatku

• Západní a střední Evropa - sňatek pro muže, kteří jsou schopni zajistit rodinu

• Východ - sňatek dostupný pro všechny

• Některým poddaným zakazovány sňatky (až do zrušení nevolnictví)

5. Kapitola

Pohled do nitra rodiny, jednotlivá rodinná postavení

• Děti

  • Dětská úmrtnost - cca 1/3 dětí

  • Nízký počet osob žijící v rodině

  • Mladé nevěsty často žily několik let v domácnosti jako pracovních síla, tím se nezvyšovala porodnost a hojnost dětí

• Děti a čeleď

  • Zvyk posílat děti do čelední služby

  • Příprava na vlastní nezávislou existenci

  • Selské rodiny - někdy mohly děti nechat doma až do 15 nebo jim našli práci doma

  • Chalupnické a podružské rodiny - děti by doma neuživili, takže je posílali velmi mladé (7-8 let)

  • Děčín - víc jak polovina dětí do služby ve věku 10-14 let

  • Když děti dorostly, redukovalo se služebnictvo

  • Na statcích nepotřebovali tolik čeládky, protože tam měli více podruhů

  • Snažili se doplnit pracovní síly, ale tak aby je dokázali uživit

  • Čelední služba - formou výchovy a práce za mzdu

  • 18./19. století - politické, průmyslové a ideologické změny - služebnictvo už není začleňováno do rodiny

  • Vymezení vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel a hospodáři už nepotřebují čeledníky vychovávat, ale potřebují samostatné jedince

  • Čeledník a děvečka jako normální práce - už se mezi sebou i berou (dříve nevídané)

• Sirotci

  • Brali si je hospodáři, kteří je vychovávali a u nichž pracovali jako čeleď

  • Těžké zařadit je mezi děti/čeleď/podruh

  • Často mnoho dospělých i starých označování za sirotky - asi to vyjadřovalo právní situaci osoby

  • Nejspíš byly označovány i v dospělosti, protože ještě nezískali sirotčí peníze

• Podruzi

  • Tvořili vlastní poddomácnost - přebývali v cizím

  • Podruzi jako nižší skupina než měšťané a usedlí poddaní

  • Nemohli se podílet na obecní samosprávě

  • Nebyla to ale chudina, někteří měli své řemeslo

  • Nemuseli bydlet u něj na statku, mohl mit svou chalupu u hospodáře v usedlosti

  • Když byla prodána usedlost, tak i s podruhy

• Vdovy a vdovci

  • Z řad podruhů nebo z usedlého obyvatelstva

Patriarchální moc či individualizující tendence. Síla příbuzenství

• Rodinný život spojen s řadou smluv - svatební, trhová, smlouvy podmínek výměnku

• Matka z příjmu (dobytek, drůbež) šatila dcery

• Otec z příjmu (obilí, sklizeň)synům sháněl obuv a odsypal jim část sklizně (tím se učili hospodařit a pak otce mohli vyplatit)

• Často nejednotné náboženství (možná jen hlava rodiny má ukázat, že je katolíkem)