ŽENY VE STŘEDOVĚKU
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Poručníci (otec) měli právo ženu provdat
Žena náležela do dvou rodin (svých rodičů a muže)
Těžké postavení snachy
Zasnoubení – uzavření formálně právní smlouvy a ženich odevzdá svůj dar
Pokud žena v době zasnoubení měla styk s jiným mužem – byla hodna smrti
Oddavky – veselí, nevěsta převedena v průvodu do manželova domu a vstup do manželského lože před svědky
Po svatební noci žena dostala od muže jitřní dar – tím se stala právoplatnou manželkou
Manželství únosem – to bylo se souhlasem dívky (sňatek nemusí být vždy s věnem)
Morganatický sňatek – v knížecích rodech pochází ze sňatku bez věna
Přednost synů před dcerami v dědictví
Ovdovělá manželka má právo se znovu provdat, ale musí se vzdát třetiny dědictví po manželovi
Pokud mladý muž znásilní otrokyni, zaplatí pánovi 12 šilinků – pokud to udělá otrok, dostane rány holí podle postavení ženy
Pokud se žena rozhodne odejít od muže, má být utopena v močále
Pokud se muž rozhodne odejít od ženy, dá jí cenu věna a pokutu 12 šilinků
Dokázaná nevěra či čarodějnictví dovoluje muži ženu zapudit
Vdova se může vdát po roce od smrti manžela, dřív musí mít svolení krále
Sňatek je povolen od 12 roku dívky
Křesťanské pojetí manželství a církevní právo
Svobodný souhlas partnerů
Jedinost, nezrušitelnost, zákaz incestu
2.pol. 4.stol. zakládání ženských klášterů - svobodné uplatnění
Zdrženlivost vůči manželství
Církevní manželské právo - vliv starokřesťanského a římského práva
Nutnost přítomnosti veřejnosti
Žádný pohlavní styk mimo manželství
Co zen merovejských králů ke „consors regni“ otonských a sálských panovníků
Ve francké říši – královskou hodnost měl rod Merovejců
Dědické právo měli jen muži z rodu
561 - Chlothar I zemřel a říše se rozdělila mezi 4 syny – každý měl část Francie
Syn Charibert zemřel o šest let později a jeho část (Paříž) se stala společná všem jeho bratrům
Velký význam měly jejich manželky
Jeden bratr si vzal bohatou a krásnou, druhý bratr měl ženu z nižších poměrů a vzal si ještě sestru té bohaté a krásné a tu pak zavraždil
Velké spory mezi bratry – nakonec bratrovražda
Brunichilda (žena jednoho z bratrů) prosazovala vytvoření jednotné říše a posílení monarchie
Radegunda založila klášter – Basina a Chrodielda (dcery králů) udělaly vzpouru proti abatyši
Královny nosily fialové šaty, mnoho šperků, spon
Karlovci
Pipin Střední – první vládce karolinské říše
Ženy jim přinášely mnoho majetku
Jeho žena ho podnítila k založení kláštera k šíření křesťanství
Rozlišovali pravé manželky a konkubíny
Sňatek chápán jako příležitost k vzestupu nebo pádu rodu
Karel Veliký chtěl v roce 806 rozdělit říši mezi své syny – ale dva zemřeli dříve
Angilberga – první středověká panovnice
Judita – dcera Karla Holého – ve 12 si vzala Ethelvvulfa – nejmocnější král Anglosasů
Po jeho smrti si ji vzal jeho syn
Ten ale zemřel dva roky po svatbě a Judita se se ctí vrátila do Francie