V NÁRODNÍM ZÁJMU

V NÁRODNÍM ZÁJMU

• Požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve srovnávací perspektivě

• Komparativní přístup

Od etnické skupiny k národnímu hnutí

• Požadavky - národem formulován zájem všech příslušníků

• Národní zájem - formování moderního národa - národní hnutí

• Různé interpretace národa:

  • 18.st Anglie a Francie - soubor poddaných

  • Velká revoluce Francie - pospolitost občanů spojených jazykem

  • Anglie - jen pospolitost občanů (nation / state)

  • Německo - etnické, jazykové a historické charakteristiky

  • Česko - národ je definován etnicky

• V angličtině rovnocennost narodních, jazykově definovaných kultur a rovnocennost národů je rozdílný problém (pro Slovany stejný)

• Nacionalismus západní - založen na občanských hodnotách liberálně-demokratického státu

• Nacionalismus východní - usiluje o státnost definovanou jazykem a etnickým původem, je protidemokratický

• Tři charakteristiky národa:

  • 1. Intenzivní vnitřní komunikace (často podmíněna jazykovou homogenitou)

  • 2. Kolektivní paměť - povědomí společné minulosti

  • 3. Koncept rovnosti všech občanů (předmoderní -středověký národ byl nerovný)

• Gellner - nacionalismus jako politický princip, který tvrdí, že politická a národní jednotka musí být shodné

• Nacionalismus v čj: postoj, jenž nadřazuje vlastní národ a jeho vlastnosti i zájmy nad ostatní národy

Historický proces vzniku moderního národa:

• A) středověk a raný novověk - 7 států v Evropě s národní identitou (Fr, Šp, Nizo, Port, VB, Dán, Švé - kulturní tradice v jazyce)

• Šíření národní identity mezi lidové vrstvy

• Od pozdně feudálního absolutismu k ústavnímu zřízení

• Existovalo 30 etnických skupin = nevládnoucí etnické skupiny

• Některé skupiny měly alespoň kolektivní paměť, některé ani žádnou státnost nikdy neměly

• Cíle národního hnutí:

1. Překonat jazykovou a kulturní inferioritu (bude rozvíjen vlastní literární a jazyková kultura)

2. Překonat politickou nesvéprávnost občanů a získat právo politického rozhodování

3.odstranit podřízené sociální postavení

• Cíle se samozřejmě v čase proměňovaly, hnutí mělo několik fází

• 3 základní fáze:

A. Období učeneckého zájmu - osvícenecké studium národa

B. Období národní agitace - snaha přesvědčit nevládnoucí skupiny, že patří k národu (dvě podfáze - buď zájem vyvolali nebo ne)

C. Masové hnutí - došlo ke zformovanému národu

• Konec národního hnutí tehdy, kdy dosáhli svých cílů

• B) 19. a 20. Století

Národ se od etnické skupiny odlišuje nacionalismem

• Ale:

1. Ten zdůrazňuje jen subjektivní pocity

2. Nespadl jen tak z nebe, chybí moment genetický

3. Vyvolává myšlenku, že členové etnické skupiny dříve neměli žádné vědomí sounáležitosti

• Rozdíly národa od nevládnoucí etnické skupiny:

1. Národ má úplnou hiearchickou strukturu

2. Národ i přes sociální hierarchii měl občany rovnoprávné