V NÁRODNÍM ZÁJMU
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Národní nepřítel jen v Irsku - nepřijali britskou identitu
Hospodářské a sociální poměry: kolébka průmyslové revoluce, rozvinutý obchod
Kultura a vzdělanost: poangličtění území a špatné prosazení keltské kultury
Typologie národních hnutí jako součástí modernizace
Integrovaný typ: národní hnutí vstoupila do fáze B za přežívajícího feudálního absolutismu (Česko, Norsko, Maďarsko, Estonsko, Finsko)
Opožděný typ: Fáze B začala ještě ve starém režimu a fáze C v podmínkách konstitučního zřízení (Slovensko, Chorvatsko, Litva, Slovinsko)
Povstalecký (balkánský) typ: národní agitace rychle získala podporu lidových vrstev, povstání (Řecko, Srbsko, Bulharsko, Makedonie)
Dezintegrovaný typ: agitace již v občanské společnosti s liberálními ústavními zvyklostmi, nejednotné myšlenky, proto se fáze C často zdržela (Anglie)
Periodizace podle sociální základny hnutí
Sociální struktura nevládnoucí etnické skupiny v době počátků národního hnutí
Dvě charakteristiky skladby skupin fáze B:
1. Na agitaci a organizaci se vždy podílela vyšší inteligence
2. Podíleli se profese, které mohly dosáhnout sociálního vzestupu (nejsou tam dělníci a rolníci)
Hnutí vzdělanců a vyšších vrstev: advokáti, lékaři, umělci, obchodníci (Norsko, Skotsko, Polsko) - velká města
Hnutí drobné inteligence: učitelé, sedláci (Estonsko, Makedonie, Bělorusko) – venkov
Hnutí nižší i střední inteligence: duchovenstvo, úředníci, svobodná povolání (Česko, Finsko, Slovensko) - metropole s universitou
III. Jazykový program: jeho skladba a sociální předpoklady
V Česku národní hnutí spjato se zápasem o jazyk a kulturu
Není to ale běžné
Raný novověk - období charakterizováno prosazením absolutistického režimu - tvoří vztah k jazyku
Úloha tištěného jazyka (rozuměla mu většina čtenářů i když to nebyl třeba mateřský jazyk) buď se stal jazykem státní moci nebo byl vytlačen
Absolutistický stát - představa homogenního státu a v jednotném jazyku viděl nástroj dorozumívání a homogenizaci poddaných
Jazyková revoluce - národ jako stabilní organismus a zavedení jednotného jazyka chápala jako vytvoření nového člověka s novým myšlením
High-language: literární jazyk
Low-language: dialekty příbuzné s H-language
Základní složky jazykového programu
1. Obrana a oslava jazyka
2. Hledání jazykových norem a úsilí o kodifikaci jazyka: organizace péče o jazyk, jeho popularizace a standardizace - slovníky a učebnice
3. Intelektualizace národního jazyka - žurnalistika a výchovná čtení, lidová tvorba, vyprávění a povídky, divadelní hry, odborná literatura
4. Prosazování jazyka do školní výuky
5. Uskutečnění plné jazykové rovnoprávnosti
Příčiny úspěchů jazykových požadavků
Romantismus - koncept národa jako osobnosti
1. S modernizací větší přístup ke vzdělání a možnost sociálního vzestupu i pro nižší vrstvy
2. Ovládnutí státního jazyka záleželo na individuálních jazykových schopnostech
3. Velkou úlohu politická kultura - nižší vrstvy nerozumí abstraktním politickým termínům, muselo to byt srozumitelné