RÁZ TRADIČNÍ RODINY A DEMOGRAFICKÝ RÁMEC JEJÍ EXISTENCE

RÁZ TRADIČNÍ RODINY A DEMOGRAFICKÝ RÁMEC JEJÍ EXISTENCE

• tradiční rodina

  • = rodina v tradiční společnosti = stavovská společnost = společnost před nástupem industrializace (preindustriální společnost) – průběh 19. století

  • nejvíce pramenů k rodině raného novověku

  • význam zkoumání: porozumění tradiční společnosti

• demografie

  • = věda, která popisuje proces reprodukce lidských populací

  • procesy demografické reprodukce: úmrtnost (mortalita), nemocnost, porodnost (natalita), potratovost, sňatečnost a rozvodovost – tyto procesy jsou v centru demografického zájmu

• ráz tradiční rodiny

  • odlišné chápání pojmu „rodina“ (pojem „familia“ existuje, ale znamená něco jiného)

  • „familia“ označovala lidi žijící pod jednou střechou, pojem rodina v tradiční společnosti splývá s pojmem domácnost = ti, kteří si sami nevaří a stravují se s hospodářem

  • do rodiny je zahrnuta kromě rodinného jádra čeleď a podruzi – charakteristický rys tradiční rodiny střední a západní Evropy

  • čeleď = služebnictvo na venkovských usedlostech; dostávají mzdu

  • podruzi = nepříbuzní i příbuzní členové rodiny, kteří žili na statku v tzv. podruží – nebyli majiteli statku, domu, avšak v něm žili, pracovali v něm; nedostávají mzdu

  • zaměstnanecké svazky pojednány jako rodinné svazky – z toho vyplývá stabilita tradiční společnosti (dle Lasletta)

  • dva typy historického utváření rodiny – rozdělení Evropy dle dostupnosti sňatků – dva modely evropské sňatečnosti (J. Hainal)

  • linie Petrohrad-Terst:

    • na SZ vysoký sňatkový věk, sňatek nebyl dostupný všem, domácnosti byly jednoduché; výskyt čeledě a podruhů; převažovala patrilinearita, ale nebyla výlučná; člověk se musel osamostatnit (mladí odcházeli do služby), následně mohl vstoupit do manželství; princip jednonástupnictví

    • na JV nízký sňatkový věk, sňatek byl dostupnější a vazby uvnitř rodinné struktury byly komplikovanější; čeleď a podruhové se nevyskytují, výlučnost patrilinearity; kolektivismus – člověk se nemusel osamostatňovat; princip rodinného nedílu

    • české země na pomezí této linie

• konec tradiční rodiny

  • průmyslový způsob života bourá tradiční rodinu – otec ztrácí pravomoc určovat dědice, děti brzy opouští hnízdo a již se nevracejí, ženy se emancipují, při 1. světové hromadně nastupují na univerzity

  • plánované rodičovství a antikoncepce jsou plně rozšířeny, lidé žijí svobodně v partnerství bez slibu manželského

  • v socialistických zemích vstupovali lidé do manželství dříve po vzoru východního typu rodiny

  • roste rozvodovost a tedy I procento neúplných rodin (cca 5-10%)

  • infekční onemocnění vystřídaly civilizační choroby

  • úmrtnost se ve vyspělých zemích bude v příštích desítkách let snižovat jen velmi pomalu, protože už ji nelze jak snížit…

  • převaha nukleárních rodin nad složenými