26. Filozofie 19. a 20. století

26. Filosofie 19. a 20. století

a) politické směry modernismu – co to vlastně je?

b) Hegel

c) Marx

d) Iracionalistické směry (Schopenhauer, Nietzsche)

e) Kierkegaard

část a

MODERNÍ FILOSOFIE A MODERNISMUS

- ideově vychází z osvícenství a prům. revoluce v Anglii

- politická revoluce Francie

- vznik politických ideologií

- sociologie, psychologie – nové vědy

- na jedné straně racionalita a víra v pokrok, který nás posouvá

- na druhé straně emoce – láska, strach, protest proti společnosti

- modernismus přestává věřit v to, že zítřek bude veselejší, lepší

- konec 19.st. ideologie – nacionalismus, konzervatismus, liberalismus atd. – hodnotové usazení

Část b

G.F. HEGEL (1770-1831) – Německý idealismus

- co podle Hegela znamená pokrok?

- není lineární, není po přímce, něco nás překvapí ve vývoji

- dialektická metoda

- 1. teze x 2. antiteze

- výsledkem je, že se posuneme na 3 – syntéza – vyjde z obou dvou

- 1. antikomunistická společnost po revoluci, 2. byli jsme komun. Stat, 3. jsme demok. Stat ale vláda s podporou komunistů – z historie bychom si měli vybrat to nej

1. EXTRÉM JAP, EXTRÉM JAP – bez zbraní, 3. ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA

- jak vykládat nacionalismus? Najednou se ukáže, jaký máme vztah k národu, národní identita, podpora nárolda

- jednotlivá období bychom si měli vykládat jako společenské událsoti – co se v našich životech změnilo, jak nás to posunulo

- důležití dějinné etapy, ne jedinec

- zajímaly ho výrazné osobnosti

- Napoleon – co všechno změnil?

DIALEKTIKA:

- a) subjektivní duch - N existoval ve fázi subjektivního ducha – voják, nezasahuje do dějin

- b) objektivní duch, poté vůdce národa – překreslil mapu národa, dokáže zasáhnout do dějin

- c) absolutní duch – empír – umění – přetrvalo, oblouk pořád stojí – umění, architektura

- Vítězný oblouk – empír

- z hlediska dějin nás zajímá, jestli např. vyvinete lék, který nás vyléčí, něco, co přetrvá

- do jaké míry dokážeme měnit okolí, vytvářet hodnoty, které po nás zbydou – má to smysl

- nejvíce oceňuje hodnoty duševního rázu

- zaměřený na ideu, jak se dokážeme promítnout do umění např.

Část c

KARL MARX (1818-1883)

- dialektický materialismus – podle něj duševní principy jsou výsledkem materiálního snažení

- v jakém souladu jsou výrobní síly a výrobní vztahy

- otroctví – antika – svět se zhroutil, protože nebyly v souladu výrobní síly a vztahy – otroci nic neměli např

- feudalismus – nevolníci, poddaní, masa lidí se nemůže hnout z území, téměř nic nevlastní – zhroutil se

- kapitalismus – chudí lidé

- všechny mají pyramidovou strukturu – touhle cestou půjdeme pořád, dokud nenastolíme rovnováhu mezi vlastnictvím a výrobními silami

- současná doba směřuje k novodobému otroctví

- nová doba – něco se změní, ale pořád jsme v pyramidovém vlastnictví