26. Filozofie 19. a 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
„Dějiny jsou dějinami třídních bojů“ = třídy spolu budou zápasit
- jaká je úloha člověka?
- snaží se sdružovat v komunitách
1. lidé nebo výrobní síly?
2. ekonomika vnímá jako výrobní sílu – kolik hodin odpracujeme, vyrobíme, psychické rozpoložení ekonomika vůbec neoceňuje
3. jaká je hodnota dnešní práce? Jak to reprezentuje naše duševní hodnoty?
- kapitalismus je zvrácená ideologie
- moderní práce je alienizovaná – neosobní vztah mezi výrobcem a zákazníkem = feeling of disconnection
- průmyslová revoluce, masová výroba
- dělníci mají malý plat, vydělávají kapitalisté – primitivní …
- profit – fancy term for explotation
- produkujeme více, než jsme schopni zkonzumovat, efektivní továrny – jen málo z nás potřebuje pracovat kvůli výkonosti továren
- dnes – smysluplnost práce
- jsme zaměřeni na vlastnictví – odcizuje nás to od sebe
- zaměstnanec x zaměstnavatel – odcizení mezi skupinami
- štve ho, že majetek nás odcizuje od lidské podstaty, porovnáváme se, kolik máme majetku – to ocení ekonomika
- neoceňuje duševní kvality člověka
- naše životy ovlivní materiální zajištění, abychom se mohli duševně realizovat
- stále aktuální
- kapitalismus je náročný v tom, že měří výkon
- mezilidské vztahy založeny na vztahu k vlastnictví – HISTORICKÝ/DIALEKTICKÝ MATERIALISMUS, antika se musela zhroutit protože hodně otroků – středověk, lidé nejsou věc ale zároveň nevolníci – kapitalismus – buržoazie x proletariát, chce dospět k ideálu beztřídní společnosti – hromadění majetku nás odcizuje
Část d
IRACIONALISTICKÉ SMĚRY – postavené na smyslech
ARTUR SCHOPENHAUER (1788-1860)
- napsal jednu knihu – Svět jako vůle a představa
- měl relativně dost peněz po otci, nemusel psát, aby se uživil, z dobré rodiny
- jeho dílo nebylo úplně žádané
- jeho matka – společenský život, party house – vadilo mu to – získal názory na ženy
Pudovost x nezkrotná vůle
Rozum, smysl pro utrpení lidstva – člověk má pochopení
- souboj intelektu/vůle a emocí
- dílo se neprodalo, žil z dědictví
- to změnila - 1848 – neúspěšná revoluce
- do myšlení pronikla hudba R. Wagnera a pesimismus
- kapitola pesimismu
- lidé začínají hledat oporu v literatuře, objevili Schopenhauera
- Svět jako představa – věci jsou dány jako jevy – je iluze, jde o to, jak ji budeme reflektovat
- je iluzorní zabývat se tím, že svět poznáme objektivně
- důležité je to, co prožíváme, když svět poznáváme
- zaměřit se na vnitřní zkušenost, důležitá je představa o jevech
- svět je zdání, iluze – jde o to, jak jí budeme reflektovat
- Svět jako vůle – co je hnací motor člověka?
- není to rozum, je to spíš vůle
- naše vědomí je povrch hladiny, řídíme se tím, co je pod povrchem – Freud
- Schopenhauer poprvé popisuje vědomí/svědomí
- říká, že všechno, co děláme je odrazem naší vůle, o které nemáme představu, nevíme, co se v nás děje