Novověk (Descartes, Locke, Berkeley, Hume)

27.2.

GEORGE BERKELEY (1685-1753)

- smysly jsou jedinou branou do našeho vnímání

= cokoliv co vnímám, existuje, co nevnímám, neexistuje

Sensualismus = zaměřený na smysly

Co nevnímám?

- neexistují žádné prvotní kvality = smysly jsou problematické, záleží na nás, jak to vnímáme

- pokud něco měřím/vážím spoléhám na zařízení, měrnou jednotku

- s jistotou může říci, že existuje pouze on – solipsismus (solus ipse) = existuji pouze já, co nevidím, to neexistuje

- co může zajistit existenci předmětů – když nejsem doma?

Věci vnímá Bůh – přestává být zajímavé, vysrali se na to

Nedokážou se překonat přes měřítko Boha

DAVID HUME (1711-1776)

- co teď dělám, vnímám = imprese

- až na to budu vzpomínat = ideje

- pokud neukážeme, že jsme to zažili/přečetli tak bychom na výslednou ideji neměli spoléhat

- otázka Boha

- nezažil, neviděl, pouze si o něm přečetl – příběh atd. to neznamená, že to tak mám brát – nejsou fakta, potřebuju zažít

- osvícenství: popularizace textu – odebrání akademičnosti, příklady, které si lidé dokáží představit, psát o zábavných tématech, rezonující, lidem to musí připadat důležité, co zrovna společnost trápí (náboženství, rozdíly mezi třídami)

- rozum – racio

- emoce – strach, láska – intenzivní, hnací motor

- vztah k náboženství: usadit ho na zem

- pokud tomu chceš věřit, klidně si věř

- deismus x agnosticismus

(Bůh je tvůrce

Otec zakladatel,

Dollar – nový světský řád

- požehnal započatému)

E pluribus unum = one of each – 13 písmen, 13 zakládajících států USA

- náboženství osobní prožitek, vnucování a diskriminace je nesmysl, je to každého věc

- utilitarismus = užitečnost

- zabývat se praktickými věcmi, které lidem poslouží, filozofie praktickým směrem

- žít filozofii a vžít se s lidmi

- jak se dokážu vcítit do lidí a pochopit pro mě jejich iracionální chování – musím pochopit motivy v emocích – odtud to vychází

- jak můžou volit xy?

Podívat se na strach atd… padají racionální důvody pro rozhodování