Rondo – forma a žánr

 Otázka č.3

Rondo – forma a žánr

a) Vysvětlení pojmů: forma - půdorys skladby – rondo A B A C A

žánr – druh hudby, rondo (forma) se může uplatnit ve skladbách různého žánru, např. symfonie, filmová

hudba taneční, vokální, instrumentální

- je to vyhraněný formový typ a svébytný hudební žánr – rondová hudba, rondový přednes – znamená

odlehčenou, živou,radostnou hudbu

- jeden určitý formový typ (rondo, malá forma) se může uplatnit ve skladbách různého žánru.

malá forma – veselá, vážná, tanec, pochod. X jeden určitý žánr mívá různou formu – pochod (v malé, velké

formě či rondu).

- v některých případech se pojem „žánr“ a „forma“ překrývají – a to u ronda.

b) Druhy rondových forem:

rondo malé - „couperinovské“, obsahuje jednu hlavní myšlenku, která má délku periody, dvojperiody, nebo nesym. věty

- nejmenší, malá písmena abacada…, používali především klasičtí skladatelé

- např. L.v. Beethoven – sonáta c moll, 2 věta „Pathetická“ – abaca – malé rondo

F. Couprin – Ženci

rondo velké - prosté, klasické

- každý větný díl na způsob malé formy (ABACADA), vedle hlavní myšlenky zde bývá i několik myšlenek

vedelších,

- provedení nám nepovýší rondo na sonátové chybí-li tonální sjednocenost v závěru

ODCHYLKY – nepravidelné střídání dílů (ABCADA), zůžení dílu na díl malý, zejména díl „A“, rozšíření

pomocí mezivěty či kódy

ronda sonátová – nižší ABACABA – poslední ABA v hlavní tónině

- myšlenky při opakování nezazní v tóninách, v nichž byly uvedeny na začátku, ale jsou soustředěny do hl.tón.

- vyšší – přiklání se k son. formě nejen svým půdorysem, ale i hudebním obsahem, liší se od s.formy

dvojím uvedením „A“ v expozici nebo repríze (ABAxABA)- musí být tonální sjednocení s formou ronda

Zde se již uplatňuje proveení místo nové vedeljší myšlenky

- ke sblížení mezi rondem a son. formou docházelo z těchto důvodů – 1)tonální sjednoceností v repríze nastává

větší zpevnění stavby skladby, 2) evedením „provedení“ místo nové hud. myšlenky se uskutečňuje prohlou-

benější tématizace hlavní myšlenky

- např. Mozart – klavírní sonáta D dur – A1A2c (expozice) A1x (provedení) A2cA1 (repríza) KODA

c) Vývoj ronda: - výskyt od 13. století ve starofrancouzských tanečních písních

- latinsky rondeus značí kruh – kruhová skladba

- sólový hlas (couplet) se střídal se sborem, který zpíval refrén, s instrumentální hudbou je rondo spjato až

koncem 17. století – objevuje se ve skladbách F.Couprena – „Ženci“ (ABACA – BFBgB dur)

- základem je minimálně trojí vystřídání hlavní myšlenky s couplety

- v pozdější době jsou ronda buď jednovětou samost. skladbou nebo jako součást cyklu (sonáty, symfonie..)

znaky hl. myšlenky – nejčastěji perioda či dvojperioda