hydrosféra

PUKLINOVÁ – málo vydatná, nestálý režim, v nevelkých hloubkách, protože ve větších hloubkách jsou pukliny sevřené

PRŮLINOVÁ – vydatná, stálý režim, ve větších hloubkách

Barva moří

Modrá – chudá na plankton

Zelené – velký výskyt planktonu – světové loviště ryb, voda je více okysličená

Význam světového oceánu

• Pro oběh vody na zemi

• Zdroj potravin

• Odsolováním – pitná voda

• Zisk soli a nerostných surovin

• Zdroj energie

1. POVRCHOVÉ VODY

a) TEKOUCÍ vody – VODNÍ TOKY;

• plošný nesoustředěný odtok srážkové vody – RON

• odtok soustředěný (stružky, koryta vodních toků

potoky – bystřiny – řeky

• PRAMEN – místo vývěru řeky

• ÚSTÍ – místo, kde se řeka vlévá do jiné řeky, jezera, moře či oceánu

• DÉLKA TOKU – vzdálenost od pramene k ústí

• PRŮTOK – množství vody, které proteče profilem vodního toku za sekundu

• ŘÍČNÍ SÍŤ – všechny vodní toky určitého území rozlišujeme hlavní tok a přítoky

• POVODÍ – území, ze kterého hlavní tok se svými přítoky odvádí povrchovou i podzemní vodu, ohraničené rozvodnicí

• ROZVODÍ – přirozené rozhraní povodí v krajině

• ÚMOŘÍ – území tvořené povodími toků, které odtékají do téhož moře (např. ČR- rozvodnice - rozděluje na 3 území

Největší řeky na Zemi:

• podle délky toku v km:

• 1. Amazonka 7025

1. Nil 6671

2. Chang Jang 6300

• podle rozlohy povodí v km2

1. Amazonka 7 050 000

2. Zair – Kongo 3 822 000

3. Mississippi 325 000

b) VODA SE ZPOMALENÝM OBĚHEM
JEZERA – vznikla přirozenou cestou, podle původu rozlišujeme:

• tektonická - např. pokles ker zemské kůry podle zlomů (např. většina východoafrických jezer)

• sopečná – vyplnění kráterů vyhaslých sopek vodou (ve Francouzském středohoří)

• hrazená – vznikla přírodní překážkou - např. - ztuhlý lávový proud (Arménská vysočina)

- morénový val (Alpy, Tatry)

- horský svah zřícený do údolí

• karová – ledovcové kary vyplněné vodou

• krasová – ve sníženinách ve vápencových oblastech

• pobřežní – vznikla z částí mořských zálivů

• termokrasová – vznik degredací permafrostu

největší jezera na zemi:

podle plochy:

1. kaspické moře (371 000 m2)

2. hořejší (82 414 m2)

3. viktoriino (68 800 m2)

podle hloubky:

1. bajkalské (1 637 m)

2. tanganika (1 140 m)

3. kaspické moře (1 025 m)

MOKŘADY – srážky převládají nad výparem vody:

a) Bažiny - např. zbahněním půd po zániku lesa nebo podmáčením půd říční vodou na rozmrzající svrchní vrstvě permafrostu

b) rašeliniště – v horských oblastech při vývěrech vod a v jezerních pánvích (rašeliníky a mechy)

c) slatiniště – v nižších polohách na kyselých a chudých půdách, zarůstáním zbahnělých sníženin a slepých ramen vlhkomilným rostlinstvem

Rašelina – zemědělství, zahradnictví, lázeňství, (palivo)

UMĚLÉ VODNÍ NÁDRŽE

a) rybníky – umělé vodní nádrže se zemními hrázemi