Počítače, jejich principy a využití
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
POČÍTAČE, JEJICH PRINCIPY A VYUŽITÍ
Historie počítačů
pomůckami k počítání (technické pomůcky)
Prsty (od tohoto také používáme desítkovou soustavu), abakus (kamenné sloupky s kamínky - podobné počitadlu - jednoduché aritmetické úkony), starověké taxametry; později logaritmická pravítka a tabulky.
mechanické stroje
W. Schickar (poč. 17.st.) → stroj s dekadickými kolečky - operace +, -, ×,÷
Pascal (1642) → Pascalův aritmetický stroj - Pascalína - využity poznatky W. Schickara - pouze +, -
Leibnitz (1671) → stroj umožňující počítat se všemi operacemi - na tu dobu ho nebylo možno sestavit
J. M. Jacquart (poč. 19.st.) → tkalcovský stroj, jehož vzorování byl zadáván děrným štítkem
Ch. Babbage (1835) → analytický stroj - paměť, řídící jednotka, aritmetická jednotka (zákl. dnešního počítače); využití poznatků o děrných štítcích; zavedení prvků větvení = rozhodnutí na základě předešlého výsledku. Spolupracovnice byla tvůrci Ada Augusta de Lovelac => jazyk ADA
H. Hollerith (1880) → přístroj na sčítání lidu, který používal děrné štítky. Později se tento muž stal zakladatelem firmy IBM
počítače
nultá generace:
počítače před II. světovou válkou – zasáhly do vývoje atom. bomby; založeny především na vojenské bázi
reléové počítače - základem RELÉ
oba sestavili stejně:
K. Zuse → počítač Z1, Z2, Z3
H. H. Aiken → počítač MARC 1
později i u nás → SAPO (samočinný počítač)
1-ní generace (1945 – 1956):
základem je elektronka; velice rozměrné, příkon řádově 100 kW, obsluha 20-50 lidí, programování výhradně ve strojovém kódu, 10 tis. operací /s
Pensylvánská univerzita (1946) → ENIAK - do roku 55 byl využívám v armádě – neměl nynější koncepci
John von Neumann s Von Neumannovou koncepcí počítače (umístění programu do stejné paměti jako data) → počítač EDVAC
první sériový elektronický počítač (1951) - UNIVATL
u nás to byli počítač EPOS 1(1963) a v Rusku počítač URAL
2. generace (1957 – 1963):
elektronka → tranzistor (polovodičové diody) => zmenšení; menší, vznik programovacích jazyků (Fortran, Algon, Cobol) a objevují se zde již první operační systémy, příkon 2 kW, obsluha 10-20 lidí, 500 tis. oper. /s
objevují se zde již první vnější paměti - feritové, pásové, bubnové
National - Eliot 803
IBM - 1401
v Rusku - MINSK
u nás EPOS 2 a později ZPA 601 a 2
3. generace (1964 – 1981):
základem je integrovaný obvod = více různých zařízení na jedné desce → CHIP (pouzdro - na Si destičce 1 mil. různých prvků – de facto samotný počítač - schopnost řídit - obsažen v pračkách, kalkulačkách atd.); příkon řádově 0,5 kW, obsluha 2-5 lidí; používání magnetopáskových nebo diskových pamětí, 5 mil. oper /s
počítače – velké (žádné osobní)
IBM Systém 360
Siemens 4004