Jak je důležité míti Filipa_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Oscar Wilde

Jak je důležité míti Filipa

Výňatek

Umělecký text

ALGERNON: Miláčku! A kdy došlo k tomu zasnoubení?

CECILIE: Letos, čtrnáctého února. Byla jsem už celá utrápená tím, že vůbec nevíte o mé existenci, a tak jsem se rozhodla všechno skoncovat, ať už tak nebo tak, a po dlouhém boji sama se sebou jsem tady pod tím drahým starým stromem přijala vaše nabídnutí k sňatku. Příštího dne jsem si vaším jménem koupila tenhle prstýnek; a tady ten náramek v podobě mašličky je odznakem věrné lásky a já vám slíbila, že ho budu věčně nosit.

ALGERNON: Tak ten jsem vám dal já? Hezký, že?

CECILIE: Ovšem. Máte přece báječný vkus, Filipe. Tím taky odjakživa omlouvám ten váš hanebný život. A v téhle krabičce chovám všechny vaše drahé dopisy. (Klekne si ke stolu, otevře krabici a vyjme z ní dopisy ovázané modrou pentlí)

ALGERNON: Moje dopisy? Ale má jediná, líbezná Cecilie, vždyť já vám nikdy žádný dopis nenapsal. CECILIE: To mi věru nemusíte připomínat, Filipe. Moc dobře si pamatuji, jak jsem byla nucena psát ty dopisy za vás. Psala jsem si pravidelně třikrát týdně a někdy častěji.

ALGERNON: Ach, Cecilie, dejte mi je přečíst.

CECILIE: Kdepak, to nejde. To byste pak byl hrozně domýšlivý. (Uloží krabici) Ty tři, které jste mi napsal, když jsem zrušila naše zasnoubení, jsou tak krásné a je v nich tolik pravopisných chyb, že je dodnes nemohu číst, abych si při tom trochu nezaplakala.

ALGERNON: Copak naše zasnoubení bylo zrušeno?

CECILlE: Ovšemže. Dvaadvacátého května. Prosím, můžete se podívat do deníku. (Ukazuje v deníku) „Dnes jsem zrušila zasnoubení s Filipem. Cítím, že tak bude líp. Počasí je nadále kouzelné.“

ALGERNON: Ale proč, propána, jste to zasnoubení zrušila? Co jsem provedl? Vždyť jsem neprovedl vůbec nic. To mě hrozně bolí, Cecilie, že jste to zasnoubení zrušila. Zvláště, když počasí bylo tak kouzelné.

CECILlE: To by přece nebylo doopravdy vážné zasnoubení, kdyby nebylo aspoň jednou zrušeno. A já vám stejně odpustila, než uplynul týden.

ALGERNON (přistoupí k ní a poklekne): Ach, Cecilie, vy jste úplný anděl.

CECILlE: Vy drahý romantický chlapče.

Algernon ji políbí a ona mu rukou pročesává vlasy.

Doufám, že se vám vlasy vlní od přírody?

ALGERNON: Ovšem, miláčku, když se jim maličko pomůže.

CECILlE: To jsem ráda.

ALGERNON: Ale už nikdy naše zasnoubení nezrušíte, viďte, Cecilie?

CECILlE: Teď už bych je asi zrušit nemohla, když vás doopravdy znám. A pak, to vaše jméno.

ALGERNON (znervózní): No ... ovšem.

CECILlE: Nesmíte se mi vysmát, miláčku, ale mám odjakživa jeden dívčí sen: milovat někoho, kdo se jmenuje Filip. To jméno budí představu neobyčejně bystrého ducha. Je mi líto každé ubohé ženy, která nemá za muže Filipa.