Jeřáby_V001_o
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Společná část maturitní zkoušky
Český jazyk a literatura – Vyšší úroveň obtížnosti
Pracovní list
Jan Zahradníček
Jeřáby
Výňatek
Umělecký text
Užovka
Rudolfu Černému
Spí, mrtva je užovka v upolínu,
má barvu pláče její zvadlá pleť,
a na ruce jak padá zeleň stínů,
na křídlech milovat, ó považ teď.
Tak s hlavou nazad obrácenou dřímá,
jak mrtvé dny se nazpět dívají,
má barvu řek a nehledět už zpříma,
hle, dávná marnost rozkázala jí.
Skloňte se sosen sloupy jantarové,
sudlice trav, kde mihla se v dny nové
nit stříbrná, již sotva postřehls.
Džbán výšek rozbit, tuhne draslo slz ...
Má barvu pláče, řek a mokrých stínů,
spí, mrtva je užovka v upolínu.
Neumělecký text
Mezi nazíráním a sebeutvářením vznikla korelace, v níž jeden pól nese druhý. Proto je ve sbírce Jeřáby položen důraz na přísnost tvaru a strofický útvar sonetu. Asketická struktura básní je v souladu s askezí vůči sobě samému: ve vzájemném spolupůsobení dochází k průlomu v básníkově existenci a k zjištění, že dosavadní zkušenosti nepostačují. Subjekt ve své aktivitě zahlédá horizont světa: „Ne již bolest, ale opojení, / které tančíc ve hvězdu se mění, / budiž osten můj a křídlo mé.“ (b. Barevný závoj) Vidění celistvého světa v okamžiku úžasu lze u Zahradníčka vyznačit jako otevřenost duše všem vjemům, dychtivé očekávání příštího, z něhož ústí žízeň po krajině až do exaltace. Krajina a lyrický subjekt se v krouživém vzletu navzájem podpírají až k závrati z přebytku radosti: „Jaké bohatství – nemíti / a přece všeho pánem být, / ó jaká sláva kroužiti / kol slunce bezuzdnosti své, / kol slunce poslušnosti své, / vytepat z prázdna hvězdu štít. // Kam dosáhne můj zlatý vír, (…).“ (b. Vír). Proto tak častý výskyt apostrof, zvolání a výkřiků v těchto textech. Nejprve jednotlivé věci, a poté celá krajina vstupují do rovnoprávného dialogu s lyrickým subjektem. Láskyplné partnerství přivádí básníka k prožitku vcítění se do utrpení rostlin a živočichů (b. Užovka).
PETR KOMENDA
(http://www.ucl.cas.cz/ )
OBECNÁ struktura ústní zkoušky
1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)
2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla
3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého
4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika