karel_capek-bila_nemoc

JAZYK, KOMPOZICE DÍLA:

–

napsáno r.1937

–

3 akty, 14 obrazů

–

spisovný jazyk

–

postavy Matky, Otce,Syna nebo Maršála nemají jména

–

přestože se příběh odehrává v lékařském prostředí, nejsou zde použity žádné
lékařské výrazy, Čapek používá srozumitelný jazyk

–

jediný latinský název je název Bílé nemoci – Morbus Tshengi

–

bohatá slovní zásoba

–

kontrast Galén – naivní pacifista, lidství, svoboda X Maršál – militarista, moc,
nadvláda

–

oba dva jsou však schopni obětovat lidské životy aby dosáhli svého cíle

–

na začátku knihy – úvod – Čapek uvádí, že místo děje je fiktivní, stejně jako diktátor
a nemoc

LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT:

–

česká próza 1. pol. 20. stol. – meziválečná doba, doba I. republiky, demokracie,
próza mohla vznikat bez cenzury, svobodně; vnik velkého spektra žánrů u
některých autorů dosahuje próza světových rozměrů

–

Demokratický proud – demokraticky smýšlející autoři

–

autoři demokratického proudu byli tzv. pragmatisté
- pragmatismus = filozofický směr 20. století v USA, kriteriem pravdy je užitečnost a
skutečnost, zkušenosti
- všichni autoři přispívali do Lidových novin, kde se shromažďovala demokratická
inteligence
- představitelé demokratického proudu: Karel Poláček, Eduard Bass, Karel Čapek
Karel Poláček

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

–

Doktor Galén – (Galenos = slavný antický lékař), působivý protiklad mezi
nenápadnou skromností až rozpačitostí na jedné straně a mimořádnou důsledností
i neústupností na straně druhé. Je to nepatetický, prostý, skrznaskrz civilní hrdina,
který se obejde bez sentimentality i velkých gest, hrdina rozměru všedního dne. Lék
proti bílé nemoci je ochoten dát pouze těm zemím, které se zřeknou útočných
válek. Považuje za svou přirozenou povinnost lékaře bránit lidský život a mír.
Odmítá proto léčit nejen barona Kruga, ale i matku, skromnou a jistě hodnou ženu
účetního zbrojařských podniku. Dalo by se říci, ze se tím prohřešuje proti lékařské
etiketě, že násilně, třeba i za cenu lidského života, prosazuje svou myšlenku.

–

Dvorní rada prof. dr. Sigelius – ředitel kliniky, vypočítavý, nejradši by si Galénův
objev přivlastnil, jde po penězích

–

Maršál – je jistě v prvé řade nositelem moci, nadvlády, násilí potlačující svobodu a
úctu k člověku. Nezdráhá se zmařit tisíce lidských životů k prosazení "vyšších" cílů,
jimiž je podrobení sousedních zemí. Je bezohledný, ale rozhodně není zbabělý,
není mu zcela odepřena velikost, je to člověk, který žije až fanatickou vírou ve svoje
poslání a dokáže strhnout i ostatní (podobnost ne náhodná s fašismem a jeho
hlavním protagonistou Adolfem Hitlerem). Nemá úzce osobní, sobecké pohnutky,
obětuje svého jediného přítele Kruga a je schopen bez váhání obětovat i sebe.
Když se však dovídá, že sám má bílou nemoc, ocitá se v neřešitelné situaci: bez
jeho vedení nebude možné ve válce pokračovat a nebude tak naplněno "poslání",
které je jediným smyslem jeho života. A tehdy pocítí také otřásající strach ze smrti,
stejně jako všichni ostatní lidé. Rozhodne se nakonec pro mír: "Bůh chce, abych
dělal mír... To by bylo ohromné vítezství, že ? Dělat mír: to by náš národ byl první
mezi všemi..."