Krásná čarodějka_V002_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Vladimír Neff

Krásná čarodějka

Výňatek

Umělecký text

- Dobrá; ale co dál? Pokračoval vévoda. – Co dál? Překazil jste odpálení mé žluté rakety, ale to byl váš jediný úspěch. Teď tu stojíte a nevíte, co s rukama a nohama. Chcete tak stát celou noc až do zítřka, do jedenácti hodin dopoledne, kdy nad Albrechtem z Valdštejna má být vysloven poslední ortel? V této chvíli, pravda, mě držíte v šachu, ale současně držím v šachu i já vás, protože nemohu-li se hnout z této místnosti, nemůžete se z ní hnout ani vy. Jenže vy jste sám, vaší pohádce o pravém a nepravém Valdštejnovi nevěří ani můj největší nepřítel, otec Josef, kdežto moji stoupenci jsou všude, kam se ohlédnete. Za čtvrt, nejdéle za půl hodiny se tu začnou scházet k závěrečné poradě. Ještě než tato svíčka dohoří, bude tento dům plný. Co vy, mokrá slepice, což míním doslova, neboť jste vskutku mokrý, proti nim zmůžete? Co si představujete, že se stane?

- Nic, řekl Petr. – Celý můj dosavadní život byl jedna jediná veliká improvizace.

- Zajisté úspěšná, řekl Valdštejn. – Proto jste se dostal tak daleko a tak vysoko. Poslyšte, Kukani, nechte toho a přidejte se ke mně. Máte odvahu, zdraví, sílu, a mozek, na marná a k nezdaru předem odsouzená dobrodružství, jako je vaše tažení proti Albrechtovi z Valdštejna, je vás škoda. Ještě několik hodin a já se stanu nejmocnějším mužem Německa a tím i Evropy. Vidíte teď sám, že vaše soukromé amatérské pokusy, postavit se mi do cesty, jsou směšné. Pomozte mi, namísto abyste mě zlobil a otravoval. Pod mou ochranou a pod mým vedením se před vámi otevřou cesty, o nichž se vám nesnilo.

- Něco podobného mi řekl papež, když mě vypravil proti vám, řekl Petr.

- Ale hned vzápětí vás odvolal, řekl Valdštejn. – Nezapomínejte, že vím, o čem jste si povídal v klášterní zahrádce s otcem Josefem.

Petr vyhlédl z okna.

• Pravíte, že vaši komplici se tu začnou scházet za čtvrt hodiny?

• Ano, to jsem řekl, odpověděl Valdštejn s otázkou v hlase.

• Mám dojem, že se scházejí už teď, řekl Petr. – Ale vypadají jako biřici.

Vzápětí nato zaznělo zdola drsné tlučení na domovní vrata. Ohlas zmateného rozhovoru pak pronikl vzhůru schodištěm a o několik chvil později se pohnula klika u dveří Valdštejnovy podstřešní komory.

• Pane, promiňte, že ruším, ale jsou tu lidi z radnice, ozval se hlas astrologa Seniho, bázlivý a stařecký, vzápětí vystřídaný bušením na dveře a drábsky mužným hlaholem: - Otevřít! Okamžitě otevřít!

Petr odsunul závoru a do dveří vkročil, pistoli hrsti, velitel městské stráže, následovaný třemi ozbrojenými muži.

• Vy jste tu pouštěli z okna rakety, řekl velitel.

• To není zakázáno, řekl Petr.