Krásná čarodějka_V002_o
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Neumělecký text
Čechy, říše, Evropa a Valdštejn
V neklidných dvacátých letech 17. století spěla politická i vojenská kariéra Albrechta z Valdštejna k vrcholu. Kolem této osobnosti, jíž je věnována rozsáhlá literatura, se více než kolem kohokoliv jiného soustřeďovaly osudy Čech i střední Evropy, zájem i nenávist všech veřejných činitelů té doby. Bude tedy vhodné všimnout si jí podrobněji.
Bojové i vojensko-organizační zkušenosti získával dvacetiletý Valdštejn od roku 1604 v uherských bojích s Turky. Zde také dostal pod velením generála Basty dobrou průpravu ve vojenské taktice a poznal četné české, italské i francouzské šlechtice v císařských službách. Svých zkušeností využíval již od roku 1608, kdy v Matyášových službách poznával také skupiny a jejich zájmy uplatňované v české vnitřní politice. Ve vzrušených událostech roku 1619, kdy bezohledně přeběhl ze služeb moravských stavů, postavil se zcela na císařovu stranu a již tehdy zasáhl s vlastními oddíly do bojů proti Mansfeldovi a Uhrům. Účast jeho pluku v bitvě na Bílé hoře a na pacifikaci země přivedla Valdštejna mezi kruhy vedoucí katolické šlechty a po prosinci 1621, kdy svou funkci vojenského velitele v Čechách již přímo zasahoval do osudů poražených stavů, budoval vytrvale svou hospodářskou pozici. Dohoda s vládou z listopadu 1622, jíž dostal statky rodu Smiřických, umožnila mu vytvořit z tohoto velkého komplexu krystalizační jádro, kolem něhož budoval, převážnou většinou z konfiskací, soustředěné teritorium svého frýdlantského vévodství. Již v těchto základech Valdštejnova veřejného významu je dobře patrná dvojí, zcela protichůdná stránka jeho činnosti. Z konfiskací, jejichž tvrdost a kruté následky jsme naznačili výše, buduje své postavení, které ho vyneslo výše než kohokoliv z jeho současníků; užívá však své mimořádné hospodářské moci jinak než četní zbohatlíci, kteří tvrdě nakládali s poraženými obyvateli Čech, zvláště s poddanými.
(J. Polišenský, Třicetiletá válka a evropské krize 17. století)
struktura ústní zkoušky
1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)
2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla
3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého
4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika