Kulička

Kulička

Autor: Guy DE Maupassant
Místo a rok vydání: napsána 1879, vydána 1880, poprvé zveřejněna, když ji autor přečetl svým přátelům v literárním kroužku zvaném Médan, poté vyšla ve sbírce – ve Francii

1) a) Zařazení do literárního kontextu –literární směr – světový realismus (a naturalismus)
SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ
- vzestup průmyslu, vrcholí průmyslová revoluce
-rozmach přírodních i společenských věd (Darwinova evoluční teorie zpochybnila teorii o vzniku světa, kterou vymyslela církev, lékařské objevy, periodický zákon, radioaktivita,…)
- modernizace života lidí- automobil, dynamo, fonograf, žárovka, telegraf
-zlepšení zdravotní péče, růst životní úrovně - populační exploze
- centrum obchodního světa i největším koloniálním impériem byla Velká Británie
- dílo je napsáno v době uměleckého proudu realismus (2. polovina 19. století, z latinského slova realis = věcný, skutečný)
-rozpad a zánik absolutistické monarchie
- sjednocení Německa

Znaky realismu:

1. Komplexní, pravdivé a věrné zachycení skutečnosti

2. Přesné zachycení společenského života, nitra člověka, každodenního života

3. Zobrazuje průměrného člověka, realistický román je zrcadlem společnosti

4. Autor neužívá autostylizace - není v díle přímo účasten

5. Hrdina se vyvíjí - je dobově a společensky podmíněný

6. Hlavní žánry: román, povídka, drama

7. Snaží se objektivně ztvárnit svět tak, aby se zobrazované co nejvíce podobalo skutečnosti

8. Metoda- pozorování, popis, třídění

Kritický realismus – jedna z četných forem
- kritické stanovisko ke společnosti
- negativní jevy
- upozorňoval na nutnost nápravy společnosti

Znaky naturalismu – (z lat. naturalis – přírodní) je umělecký směr 2. Poloviny 19.st, který zobrazoval člověka jako tvora fyziologicky, dědičně i sociálně podmíněného (determinovaného), projevoval se především v literatuře
- je umělecký směr, který se snaží zachytit nezkreslenou realitu (alespoň takovou, jaká je v očích naturalistů)

b) autoři, kteří v té době psali?
–francouzští - Honoré de Balzac – román Otec Goriot
- Gustave Flaubert – Paní Bovaryová
- Guy de Maupassant – Kulička
- ruští – Nikolaj Vasiljevič Gogol - Revizor
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij – Zločin a trest
- Lev Nikolajevič Tolstoj – Anna Kareninová, Vojna a mír
- angličtí- Charles Dickens – Oliver Twist
- polští- Henryk Sienkiewicz – Quo Vadis
- američtí – Mark Twain – Dobrodružství Toma Sawyera
-čeští – Alois Jirásek – román Proti všem , Povídky z hor, Temno, F. L. Věk
- bratři Mrštíkové – Maryša
-Ladislav Stroupežnický – Naši furianti
- Gabriela Preissová – Gazdina roba, Její pastorkyňa
- Karel Václav Rais – Kalibův zločin

c) co se v té době psalo?
ve světovém realismu a naturalismu – žánry: román, povídka, drama
v českém realismu a naturalismu – historická próza, drama, venkovská realistická próza

d)životopis autora a jeho další díla?
Guy de Maupassant (1850 – 1893)
– spisovatel a žurnalista, jemuž je velice blízké naturalistické vnímání reality =>literární realismus a naturalismus
– studoval práva -> voják prusko-francouzské války -> úředník
– pod vlivem rodinného přítele Flauberta zkusil psát- nejdříve eseje, ale také erotickou poezii, za niž mu hrozilo vězení. Ten ho také seznámil s jinými spisovateli, např. se Zolou nebo Turgeněvem.
– umírá na duševní chorobu ve svých 43 letech – 1892 – pokus o sebevraždu -> ústav pro duševně choré v Passy
– v krátkém, ale velmi plodném tvůrčím období let 1880 – 1891 napsal přes 300 povídek a novel, 6 románů, 3 divadelní hry, 3 cestopisy, přes 200 novinářských článků a kronik, několik literárních studií (o Flaubertovi, Zolovi atd.) a desítku předmluv k dílům jiných autorů
– k nejčastějším tématům patří láska, příroda a sport, život na normandském venkově, každodenní život pařížského měšťanstva a úředníka, prusko-francouzská válka z roku 1870, ale často také hrůza, strach a šílenství
– hrdinové příběhů jsou stejně tak venkované, měšťané a aristokraté jako deklasované živly a prostitutky
– příběhy neromantizuje, nepřeměňuje v ideály, ukazuje na skutečnost – pseudonym – Joseph Prunier, Guy de Valmont, Maufrigneuse – povídky, divadelní hry, cestopisy, romány
– díla: Příběh jednoho života (Jana si vezme barona Juliána, po svatbě zjistí, že Julián, do kterého se zamilovala je zlý. Jana je nešťastná. Poté se jí narodí syn a je šťastná, ale později zjistí, že je syn celý po otci, nakonec její manžel zemře. Jana musí vše prodat.) , Petr a Jan, Naše srdce, Miláček (hrdina románu představuje typ úspěšného a cílevědomého kariéristy- novinář, který využívá k dosažení cíle především přízně ženy)

2) Místo a doba děje?
Povídka se odehrává roku 1870 v Normandii

3) Děj?
Začátek je poněkud zdlouhavý, ale dobře zachycuje depresivní atmosféru okupovaného města, kde si lidé pak ale pomalu začínají zvykat na neustálou všudypřítomnost nepřítele a na soužití s ním, kdy vyprchá prvotní strach a lidé opět začnou pokračovat ve svém životě, práci atd. Povídka je živým obrazem kusu francouzských dějin. Má cenu nejen jako zajímavý příběh, ale i jako historický obraz tehdejší doby v určitém prostředí (malé okupované francouzské městečko), nebo obraz z něj prchajících lidí a jejich povah a nálad způsobených situací. Děj se odehrává ve Francii po Prusko-francouzské válce, kdy byla Francie poražena. Po celé Francii se potulují zbytky německých vojsk a ničí vše co jim přijde do cesty.
Jednoho mrazivého zimního rána se tři bohaté a vážené manželské páry setkávají v dostavníku do Le Havre, aby se vyhnuly nebezpečí, které skýtali Němci. Společně s nimi cestu sdílí také dvě jeptišky, demokrat Cornudet a prostitutka Kulička, kterou bohaté paničky opovrhují. Po cestě kočár zapadá v závějích a doba cesty se neustále prodlužuje. Po cestě nikde nemohou narazit na nějaký hostinec a všichni mají hlad, když najednou kulička vytáhne koš plný jídla a začne jíst. Její spolucestující se na ni závistivě dívají, protože oni nemají ani trochu jídla. Kulička se s nimi podělí. Večer dostavník zastaví skupinka pruských vojáku a všichni cestující jsou nuceni strávit noc v jakémsi hotýlku, kde je ubytován i německý důstojník, který si ještě ten večer Kuličku vyžádal, ale Kulička ho odmítla, protože to je Prušák a ona se cítí jako vlastenka. Ráno zakázal důstojník zapřáhnout koně a vyjet, takže jsou všichni nuceni nadále zůstat v hotýlku. Večer se situace znova opakuje – důstojník si zase vyžádá Kuličku, která ho opět odmítne. Ráno je znova zakázán odjezd. Po několika dnech se situace vyhrotí, protože se cestující chtějí dostát do Le Havru a nakonec se jim pod psychickým nátlakem podaří Kuličku přemluvit, aby se podvolila důstojníkovi. Následující ráno jsou koně zapřaženi a je povolen odjezd. Cestující nasedají do dostavníku. Po cestě si začnou cestující vybalovat jídlo a jíst. Kulička se na ně jen dívá, protože všechno jídlo zapomněla v hotýlku a nikdo se s ní nepodělí, protože s ní zase opovrhují, protože to je jen prostitutka. Příběh končí tím, že se Kulička rozbrečí.

4) Hlavní postavy a jejich charakteristika?
Pan Loiseau – majitel velkoobchodu s vínem, prohnaný obchodník a šejdíř, čilý a veselý šprýmař malé postavy s velkým břichem, červeným obličejem a šedivými vlasy
Paní Loiseaová – žena pana Loiseaua, vysoká, statná, rázná, měla silný hlas a schopnost se rychle rozhodovat, vnášela do manželova a jejího obchodu řád a počtářského ducha ( s manželem se dobře doplňovali )
Pan Carré-Lamadon – vážený člověk s pevným postavením v bavlnářském průmyslu, majitel tří přádelen, důstojník čestné legie a člen krajské rady, …
Paní Carré-Lamadonová – manželka pana Carré-Lamadona, o hodně mladší než její manžel, drobná, roztomilá a hezká
Hrabě Hubert de Bréville – honosil se jedním z nejstarších a nejzvučnějších jmen v Normandii, snažil se podtrhnou svým účesem podobu s francouzským králem Jindřichem IV., který měl být podle pověsti jeho příbuzným; člen krajské rady, vedoucí představitel strany orleanistů, vlastník obrovského majetku
Hraběnka de Bréville – manželka hraběte Huberta de Bréville, dcera malého rejdaře z Nantes, měla výtečné vystupování, byla skvělá hostitelka – její salón první v kraji, jediný s uzavřeným okruhem vybrané společnosti
Stará jeptiška s tvářemi plnými jizev od neštovic a její mladší společnice – křehká s hezkým a chorobně vypadajícím obličejem; obě se neustále modlily
Cornudet – přesvědčený demokrat, pokud zrovna nebojoval za revoluci, propíjel zbytek svých peněz v nějaké hospodě, měl dlouhý zrzavý vous, nejraději pil pivo, „postrach všech ctihodných občanů“ Slečna Alžběta Roussetová („Kulička“) – nevěstka, přesvědčená bonapartistka, byla pomenší, všude pěkně kulaťoučká a kyprá, až skoro sádelnatá, i prsty měla baculaté a v kloubech zúžené, takže trochu připomínaly věnec špekáčků; Při tom všem však byla velmi vábná a pořád velmi vyhledávaná, tak byla svěží, radost pohledět. Obličej měla jako červené jablíčko, jako pivoňkové poupě v rozpuku; svítily v něm nahoře dvě překrásné oči, překryté hustými dlouhými řasami, které je zahalovaly tajemným stínem; a dole rozkošná drobná ústa s lesklými dětskými zoubky a vlhkými rty. Navíc prý měla ještě celou řadu dalších nedocenitelných kvalit, vyzývavá a sebejistá, před nepřítelem se chovala hrdě a důstojně

5) Téma (=hlavní myšlenka díla)?
Hlavní téma: - prusko-francouzská války, zachycuje tehdejší dobu, špatné vlastnosti lidí na pozadí zajímavého poučného děje
- objevuje se rozpor – kdo je mravnější a větší vlastenec
Hl. myšlenka – ukázat realitu války, utrpení a sebe znehodnocování, dobré úmysly bez vděku

6) Struktura díla (jazyk, stavba)?
Literární druh: epika
Literární žánr: povídka

KOMPOZIČNÍ VRSTVA - Chronologická kompozice, realistický pohled na dobu, objektivita, kritika
- Objektivní přístup ke skutečnosti (autor není účasten děje, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav)
-Pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace); přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
- ?Převažuje řeč Kuličky a autora?

JAZYKOVÁ VRSTVA - smysl pro detail, zhutněné výrazy, hodně slov na malé ploše
- realistický pohled na dobu, objektivita, kritika
- slohový postup: vyprávěcí a popisný
- satira (báseň s kritickým postojem ke skutečnosti, výsměch)
-vypravěč: er-forma, častá přirovnání, nové výrazové prostředky - hovorová řeč, nářečí, archaismy apod.
- jazyk: spisovná čeština

Ukázka: