Kundera Žert

Zeptal jsem se Markéty, co ji tedy přimělo, aby se se mnou dnes sešla.

Řekla mi, že příčinou toho byl soudruh Zemánek. Potkal ji po prázdninách na chodbě fakulty a vzal ji s sebou do malé místnůstky, kde měla stranická organizace přírodovědecké fakulty svůj sekretariát. Řekl jí, že dostal zprávu o tom, že jsem jí napsal na školení pohlednici s protistranickými výroky.

● zasazení výňatku do kontextu díla

Úryvek se nachází na začátku knihy, kdy Ludvík vypráví, jak mu nevinný žert změnil později život.

● téma a motiv

téma: pohlednice zaslaná Markétě

motiv: dopis, láska, lež, žert

● časoprostor

čas: schůzka Markéty a Ludvíka, doba jejich vysokoškolských studií

prostor: není specifikován, Praha

● kompoziční výstavba

- úryvek se skládá z pěti odstavců, dva z nich začínají přímou řečí

- Ludvík chronologicky vypráví o tom, co si povídal s Markétou před deseti lety (retrospektiva)

● vypravěč

ich-forma, vypravěčem je Ludvík Jahn

personální (osobní) vypravěč, je zároveň jednou z postav příběhu

● postava

v úryvku jsou zmíněni:

Ludvík Jahn – zpočátku naivní, po celý život zásadový a pomstychtivý, postupně se mění v zahořklého zklamaného muže

Markéta – Ludvíkova láska, které poslal pohlednici s žertem, oddaná straně, nezáludná

Pavel Zemánek – kariérista, jde mu jen o vlastní úspěch, vždy chce být na prvním místě

další postavy:

Helena Zemánková – manželka Zemánka, žijí odděleně, je důvěřivá a v lásce nezkušená, bezhlavě zamilovaná do Ludvíka

Lucie – Ludvíkova láska z mládí, cudná, tajuplná, vnitřně raněná

Kostka – poctivý muž

● vyprávěcí způsoby

přímá řeč: „A tys jim potom ukazovala moje dopisy?“, „Co jsem měla dělat?“

polopřímá řeč: Zeptali se jí, zda by strana vybudovala socialismus..., Řekla, že taková strana by socialismus nevybudovala., Odpověděli jí, že by to nebylo správné...

● typy promluv

úryvek tvoří pásmo vypravěče, do něj jsou vloženy dvě přímé řeči (dialog Ludvíka a Markéty)

● jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

budovat socialismus, přírodovědecká fakulta – sousloví

červenaje – přechodník přítomný

„Co jsem měla dělat?“ – řečnická otázka

spisovný jazyk v pásmu vypravěče i postav

- autorův jazyk je věcný, strohý, shrnující situaci

● tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

optimismus je opium lidstva, zamilované výlevy, dělat vějičku – metafora

Řekla,... Řekli,... Řekla... – opakování stejného slova na začátku vět

už mě nechce nikdy vidět, červenaje se až do hloubi duše – nadsázka

lhát do očí – synekdocha

malá místnůstka – pleonasmus

- míra obrazných pojmenování nebrání porozumění textu