15. Farma zvířat

Další autoři: Raymond Douglas Bradbury (451 stupňů Fahrenheita), Stanislaw Lem (Vesmírná odyssea), J.R.R. Tolkien (Hobit, Pán prstenů), Karel Čapek (R.U.R.)

Století, ve kterém tvořil: 1. pol. 20. stol.

Literární a kulturní zařazení: světová literatura 2. pol. 20. stol. – literatura s prvky sci-fi (=science-fiction; děj z budoucnosti, ale problémy ze současnosti; neskutečné světy, mimozemské civilizace, fiktivní vize budoucnosti a vědy, stinné stránky technického pokroku)

• Děj:

Na Panské farmě proběhne revoluce zvířat. Vyženou lidi a začnou pracovat sami pro sebe. Sepíší sedm pravidel, které nemají být porušena. Vlády se ujmou dvě prasata - Kuliš a Napoleon, která se neustále hádají. Nakonec je Kuliš vyhnán Napoleonem. Od té doby se vše točí jen ve prospěch prasat.
Zvířata mají postavit větrný mlýn. Jsou hladová. Mlýn spadne a Napoleon to svede na Kuliše. Zvířata staví mlýn znovu, ale ten jim tentokrát rozboří lidé. A tak jej začínají budovat opět od začátku.
Napoleon začne obchodovat s lidmi. Prasata se setkají s okolními farmáři a hrají s nimi poker a najednou není poznat, kdo je člověk a kdo prase, protože prasata se pomalu začínají měnit na lidi...

Příběh se odehrává na malé Panské farmě, kterou vlastní pan Jones. Na farmě jsou mimo pana Jonese také psi, kočky, prasata, ovce, krávy, koně, osel, myši, holubi, kozy a kachny. Když kanec Major umíral, svolal si ostatní zvířata a povídal jim o tom, jak je lidé na statku trápí, jak mají nedostatek žrádla, jak jsou otroky lidí, a že musí být revoluce. Revoluce nastala. Zvířata vyhnala z farmy opileckého pana Jonese a s ním všechny ostatní lidi, a prasata coby nejinteligentnější zvířata se zmocnila vedení farmy. Nastalo období Zvířecí farmy a animalismu. Hymnou se stala píseň Zvířata Anglie, která byla zpívána na kterékoliv schůzi a jejich heslem věta „čtyři nohy dobré, dvě špatné“. Všichni se spojili proti lidem. Zvířata stanovila Sedm přikázání, která musí být dodržována. Mezi nimi byla pravidla o tom, že žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře, nikdo nesmí pít alkohol, všechna zvířata jsou si rovna, žádné zvíře nesmí spát v posteli, každý, kdo chodí po dvou nohách je nepřítel, žádné zvíře nebude chodit oblečené, … Nejdříve šlo všechno pěkně – zvířata byla svobodná, pracovala skvěle a s chutí a byla soběstačná. Jenom Molině se nová politika příliš nelíbila. Stýskalo se jí po tom, jak ji lidé hladili, krmili cukrem a zdobili jí hřívu pentlemi. Proto utíká z farmy k lidem. Dvě nejchytřejší prasata byli Kuliš a Napoleon. Tato dvě prasata se stala vůdci celé farmy. Některá zvířata se naučila číst a trochu psát, ale většina z nich byla velmi hloupá a ochotná poslouchat prasata na slovo. Lidé se snažili získat farmu zpět, ale zvířata je společnými silami porazila. Nejstatečněji bojoval Kuliš, který se vrhl přímo na pana Jonese. Tato slavná bitva dostala název „bitva U Kravína“ a Kuliš dostal vyznamenání. Zvířecí farma se má stát vzorem pro celé okolí. Prasata plánují například zavést elektřinu. Napoleon s Kulišem se mezi sebou začali hádat a spory byly čím dál větší. Kuliš chtěl postavit větrný mlýn, ale Napoleon ne. Napoleon vyhnal Kuliše a poslal na něj divoké psy, které si sám vychoval. Všem zvířatům napovídal lži a překroutil stutečnost. Hloupá zvířata mu uvěřila, že se Kuliš spolčil s lidmi a v bitvě U Kravína se zachoval velmi zbaběle. Od té doby se na farmě začaly dít podivné věci a za všechno podle prasat mohl Kuliš, který byl od začátku revoluce zrádce. Napoleon rozkázal stavět větrný mlýn a namluvil zvířatům, že to byl původně jeho nápad a Kuliš mu ho ukradl. Zvířata tvrdě pracují a nebrání se. Pořád si myslí, že to dělají pro sebe a že se budou mít lépe, až ho dostaví. Mlýn je stavěn celkem třikrát. Jednou spadne díky silnému větru a podruhé je zničen lidmi, kteří ho při další bitvě odpálí. Zvířata mají čím dál horší podmínky k životu, pracují příliš tvrdě, mají nedostatek jídla. Pištík jim předhazuje čísla a statistiky o tom, jak se jejich situace rok od roku lepší, a zvířata mu slepě věří. Prasata zatím obydlují dům pana Jonese, oblékají se, pijí whisky a přes prostředníka Whympera obchodují s lidmi – hlavně se dvěma sousedy (Frederick - Liščín a Pilkington - Stračín). Jsou lenošní jako lidé. Spí v postelích, pijí alkohol a poopravují Sedm přikázání. Změní to, že všechna zvířata jsou si rovna, některá jsou si ale rovnější, žádné zvíře nesmí pít alkohol přes míru a žádné zvíře nesmí spát v posteli s prostěradly. Vraždí ostatní zvířata za to, že byla údajně spolčena s Kulišem a za jakékoliv myšlenky proti Napoleonovi (již zvaný Vůdce). Ta si nechají namluvit, že skutečná znění Sedmi přikázání již zapomněla. Nejoddanější pracovník je kůň Boxer, jehož heslem je, že musí pracovat lépe a s chutí a že Napoleon má vždycky pravdu. Pracuje ale tolik, že se předře. Nedočká se důchodu, jak mu bylo slíbeno, ale je odvezen na jatka. Nejvíc nešťastný je osel Benjamin a kobyla Lupina, kteří byli jeho nejlepší přátelé. Pištík jim ale napovídá, že Boxer byl odvezen do nemocnice autem, které dříve patřilo řezníkovi, ale teď si ho koupil doktor. Prasata se naučí chodit po dvou, mezi ostatními zvířaty prochází s bičem a hlídají je obrovští psi. Začínají spolupracovat s lidmi a přejmenují farmu zpět na Panskou. S lidmi popíjí a hrají karty. Ostatní zvířata sledují, jak se v domě hádají prasata s lidmi a uvědomují si, že je od sebe nedokážou rozeznat. Prasata totiž vypadají jako lidé.