17.-Arnošt-Lustig-Modlitba-pro-Kateřinu-Horovitzovou
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
17. Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
I. část
Zasazení výňatku do kontextu díla
Téma a motiv
napsaná na základě 2 skutečných událostí:
podvod, který byl spáchán na bohatých židech na Sicílii
vzpoura maďarské židovky, která začala pistolí střílet německé dozorce
Hlavní téma
příběh mladé židovky, mající falešnou naději na záchranu – díky své kráse, tragický konec
Vedlejší téma
název díla: krejčí za mladou dívku zpívá modlitbu jako za mrtvou
ukázat nelidskost nacismu, která gradovala ve vyhlazovacích táborech (v Osvětimi)
Lustig ukázal, proč většina k smrti odsouzených vězňů se nevzchopila k odporu – doufali v náhodu, ve výjimku, ve štěstí – proto zemřeli
také ukázal, že nacismus dokázal Němce ve vyhlazovacích táborech změnit, takže pod vlivem ideologie nevnímali Židy jako lidské bytosti, nekalkulovali ani s jejich strachem, bolestmi, ani s tím, že by měli dodržet slovo jim dané
Motivy
válka, koncentrační tábor, nacismus, židé
Časoprostor
2. světová válka – rok 1943 (krátký časový úsek, období několika dní)
Koncentrační tábor Osvětim, poté děj ve vlaku
Kompoziční výstavba
Chronologická – dílo členěno na 3 očíslované části (kapitoly)
úmyslné zdržení a natahování děje – dosahuje tak napětí, ke konci děj náhle vygraduje a má rychlý spád
Literární druh a žánr
Literární forma: próza
Literární druh: epika
Literární žánr: psychologická novela (s nacistickou tématikou)
II. část
Vypravěč / lyrický subjekt
er-forma – Lustig
vševědoucí vypravěč
Postava
Kateřina Horovitzová – Polská židovská tanečnice, je velmi statečná. Opustila svou rodinu, aby nemusela jít do plynu (je hodná, snažila se také o záchranu své rodiny, netušila však, že už nežijí). Věří, že vše nakonec dobře skončí, ale poté zjistí, že se jednalo jen o lež a pohrávání si s životy. Byla svědomitá, tichá a naivní, do poslední chvíle věřila v dobro. Díky své kráse k ní vzhlíží židé i nacisté, po smrti je požita jako symbol nacistického zla. V knize vystupuje jako neohrožená žena, ale v určitých chvílích jako malé děvčátko, které má strach.
Bedřich Brenske – Vlídně se tvářící nacistický důstojník, který neustále manipuluje s lidmi. Je cílevědomý a krutý, má za úkol vymámit z Židů všechny peníze pomocí lsti a poté je poslat do plynu. Jeho role ho baví, užívá dvojsmysly. Snaží se vypadat jako ochotný, ale ne všemocný člověk.
Herman Cohen – Mluvčím skupiny zajatých židovských obchodníků, který se snaží vyjednávat s oběma stranami. Je velmi rozumný a hodný, snaží se také o záchranu Kateřiny a její rodiny, musí ale poslouchat příkazy Němců, kterým moc nevěří. Je bohatý, ale šlechetný. Z počátku Brenskemu důěřuje, ale postupně začíná pochybovat.
Rabín Dajem z Lodže – Vězeň židovského původu, provdává Kateřinu za cohena, částečně otupělý. Modlí se za Kateřinu, objevuje se ve zlomových okamžicích a pomáhá čtenáři předvídat události. Napovídá také Kateřině, že její rodina je již dávno po smrti. Na konci knihy upaluje Kateřinino tělo a lituje jejího osudu.
Krejčí – šije šaty pro pana Cohena a pro Kateřinu. Na jednu stranu je mu židů ve skupině líto, na druhou stranu jim tiše závidí privilegia. Je mu ovšem jasné, že nakonec všichni zemřou. Snaží se Kateřině pomoci, dává jí rovněž najevo, co se stalo s její rodinou a jak nakonec dopadne.