2. Lakomec
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
2. Lakomec – Moliére
Analýza uměleckého textu:
I. část:
Zasazení výňatku do kontextu díla: ?
Téma: Harpagon, který omezuje své děti kvůli své chamtivosti a lakotě
Motiv: lakomství, chorobná touha po penězích a bohatství, láska, přátelství, nenávist
Časoprostor: Paříž, 17. stol. (1670)
Kompoziční výstavba: chronologická, 5 dějství
Druh / žánr: drama/komedie
II. část:
Vypravěč/lyrický subjekt: er-forma (vypravěč sám autor)
Postavy a jejich charakteristika:
Harpagon – otec Kleanta a Elišky, chamtivý člověk, jde mu jen o peníze, vdovec, ctitel Mariany, lichvář, popírá, že je bohatý, ztráta peněz je pro něj totéž jako ztráta smyslu života
Kleant – syn Harpagona, bratr Elišky, ctitel Mariany. Opak otce, vynalézavý, chytrý, snaží si sehnat vlastní peníze
Eliška – dcera Harpagona, upřímná, spravedlivá, snoubenka Valéra. Otec se jí protiví
Valér – správce v Harpagonově domě, Eliščin snoubenec. Syn pana Alselma, ztracený bratr chudé Mariany. Hodný, poctivý
Štika/Čipera – Kleantův sluha, je mu oddaný.ukradl skříňku s penězi, protože pomáhal svému pánu
Mariana – chudá dívka, stará se o svou nemocnou matku. Miluje Kleanta. Dcera Alsema (to se ale dovídá až na konci)
Anselm – dobrosrdečný šlechtic, otec Valéra a Mariany
Frosina – dohazovačka, chce pomoct Harpagonovým dětem
Vyprávěcí způsoby: přímá řeč
Typy promluv: dialogy, monology
Jazykové prostředky: spisovný jazyk, hovorový jazyk, metafora, metonymie, hyperbola, personifikace, rčení, apostrofa
III. část:
Jazykové prostředky a jejich fce ve výňatku: ?
Tropy a figury a jejich fce ve výňatku: ?
Literárněhistorický kontext:
O autorovy:
Moliér = umělecké jméno; vlastní jméno = Jean du Baptiste Poqvelin
Francie, spisovatel, herec, dramatik, básník, režisér
Žil u dědečka, aby vystudoval práva
Utekl ze studií – založil Skvělé divadlo
Zadlužil se, byl vězněn
Hry uváděl u samotného panovníka
Počet her: 33 (komedie); snaží se narušit trojjednotu (prvky tragické, komické)
Zesměšňuje pokrytectví, šlechtickou povýšenou morálku, církev
Další autorova díla: Tartuffe (=podvodník), Zdravý nemocný, Don Misautrop, Don Juan
Kontext autorovy tvorby: napsána na motivy antické Komedie o hrnci od Plauta. Vydáno v roce 1667, vrcholné dílo, nadčasové, tehdejším divákům se nelíbilo
Literární / obecně kulturní kontext:
Další autoři: Fr. – Pierre Corneille (Cid); It. – Carlo Goldoní (Poprask na laguně, Sluha dvou pánů)
Století, ve kterém tvořil: 2. pol. 17. stol.
Literární a kulturní zařazení: Klasicismus ( = rozumovost, vzor antické kultury, jednotné principy a pevný řád; Žánry: A) Vysoké – óda, epos, tragédie – popis životů a osudů vládců. B) Nízké – komedie, bajka, fraška – lidové vzory. V dramatu – trojjednota – místa, času, děje – rozpracoval Aristoteles.; Znaky: vyrovnanost rozumem, střízlivé, kompozičně vyrovnané, chladnost)