2. Lakomec

2. Lakomec – Moliére

Analýza uměleckého textu:

I. část:

• Zasazení výňatku do kontextu díla: ?

• Téma: Harpagon, který omezuje své děti kvůli své chamtivosti a lakotě

• Motiv: lakomství, chorobná touha po penězích a bohatství, láska, přátelství, nenávist

• Časoprostor: Paříž, 17. stol. (1670)

• Kompoziční výstavba: chronologická, 5 dějství

• Druh / žánr: drama/komedie

II. část:

• Vypravěč/lyrický subjekt: er-forma (vypravěč sám autor)

• Postavy a jejich charakteristika:

Harpagon – otec Kleanta a Elišky, chamtivý člověk, jde mu jen o peníze, vdovec, ctitel Mariany, lichvář, popírá, že je bohatý, ztráta peněz je pro něj totéž jako ztráta smyslu života

Kleant – syn Harpagona, bratr Elišky, ctitel Mariany. Opak otce, vynalézavý, chytrý, snaží si sehnat vlastní peníze

Eliška – dcera Harpagona, upřímná, spravedlivá, snoubenka Valéra. Otec se jí protiví

Valér – správce v Harpagonově domě, Eliščin snoubenec. Syn pana Alselma, ztracený bratr chudé Mariany. Hodný, poctivý

Štika/Čipera – Kleantův sluha, je mu oddaný.ukradl skříňku s penězi, protože pomáhal svému pánu

Mariana – chudá dívka, stará se o svou nemocnou matku. Miluje Kleanta. Dcera Alsema (to se ale dovídá až na konci)

Anselm – dobrosrdečný šlechtic, otec Valéra a Mariany

Frosina – dohazovačka, chce pomoct Harpagonovým dětem

• Vyprávěcí způsoby: přímá řeč

• Typy promluv: dialogy, monology

• Jazykové prostředky: spisovný jazyk, hovorový jazyk, metafora, metonymie, hyperbola, personifikace, rčení, apostrofa

III. část:

• Jazykové prostředky a jejich fce ve výňatku: ?

• Tropy a figury a jejich fce ve výňatku: ?

Literárněhistorický kontext:

• O autorovy:

  • Moliér = umělecké jméno; vlastní jméno = Jean du Baptiste Poqvelin

  • Francie, spisovatel, herec, dramatik, básník, režisér

  • Žil u dědečka, aby vystudoval práva

  • Utekl ze studií – založil Skvělé divadlo

  • Zadlužil se, byl vězněn

  • Hry uváděl u samotného panovníka

  • Počet her: 33 (komedie); snaží se narušit trojjednotu (prvky tragické, komické)

  • Zesměšňuje pokrytectví, šlechtickou povýšenou morálku, církev

  • Další autorova díla: Tartuffe (=podvodník), Zdravý nemocný, Don Misautrop, Don Juan

• Kontext autorovy tvorby: napsána na motivy antické Komedie o hrnci od Plauta. Vydáno v roce 1667, vrcholné dílo, nadčasové, tehdejším divákům se nelíbilo

• Literární / obecně kulturní kontext:

Další autoři: Fr. – Pierre Corneille (Cid); It. – Carlo Goldoní (Poprask na laguně, Sluha dvou pánů)

Století, ve kterém tvořil: 2. pol. 17. stol.

Literární a kulturní zařazení: Klasicismus ( = rozumovost, vzor antické kultury, jednotné principy a pevný řád; Žánry: A) Vysoké – óda, epos, tragédie – popis životů a osudů vládců. B) Nízké – komedie, bajka, fraška – lidové vzory. V dramatu – trojjednota – místa, času, děje – rozpracoval Aristoteles.; Znaky: vyrovnanost rozumem, střízlivé, kompozičně vyrovnané, chladnost)