20. Maminka - Jaroslav Seifert^

Autor: Jaroslav Seifert

Název díla: Maminka

Jaroslav Seifert

• pocházel z pražského Žižkova, z dělnické rodiny (prožil skutečnou chudobu a hlad)

• nedokončil gymnázium pro vážné porušení školního řádu

• začal pracovat jako žurnalista: nejprve v Rudém právu, pak v sociálnědemokratickém tisku

• seznámil se s proletářskými básníky, stal se významným členem levicové avantgardy

• byl zakládajícím členem Devětsilu = seskupení českých avantgardních umělců. Nejednalo se však pouze o literáty. Zastoupeni byli i herci, výtvarníci, hudebníci apod.

• vstoupil do KSČ, ale v roce 1929 podepsal prohlášení 7 spisovatelů, kteří odmítali orientaci KSČ v bolševickém směru, který tehdy razil SSSR, a byl ze strany vyloučen

• po 2. světové válce psal málo – trpěl vážnou chorobou

• na 2. sjezdu čs. spisovatelů r. 1956 vystoupil s odvážným projevem, ve kterém kritizoval vedení KSČ, čímž si vysloužil nepřízeň režimu, nemohl téměř publikovat, ale jeho čtenáři na něj nezapomněli a stále jeho díla vyhledávali

• po roce 1968 jeho nová díla vycházela hlavně v samizdatu a v exilových nakladatelstvích

• podepsal Chartu 77 (za dodržování lidských práv v ČSSR)

• 1984 mu byla, jako zatím jedinému čs. spisovateli, udělena Nobelova cena za literaturu (ale nesměl si ji jet převzít, převzala ji za něj dcera)

zařazení autora do uměleckého směru a jeho díla

1. OBDOBÍ PROLETÁŘSKÉ POEZIE – 1. polovina 20. let

• je obsažena zejména ve sbírkách Město v slzách (věnována J. Wolkerovi)

Slavný den

(sbírka Samá láska)

• Básník zde promlouvá jako proletářský básník, který se účastní prvomájového průvodu a promlouvá za všechny pracující:

V čem je jeho proletářská poezie odlišná např. od básní J. Wolkera?

• více než revoluci opěvuje prosté štěstí, poznal skutečnou chudobu – touha po dobrém jídle, klidu, lásce, volném čase – po všech darech světa, které byly dělníkům odepřeny

Co je typické pro jeho styl?

• monolog proletářského básníka, běžná slovní zásoba, i slang a žargon prolet. tisku, lehce ironický tón

1. POETISMUS – 2. polovina 20. let

• teprve v tomto stylu jako by se skutečně básnicky našel – může zde plně projevit svou radost ze života, která je pro něj tak typická

• v mnoha verších podobně jako Nezval obdivuje moderní technické vynálezy a také vzpomíná na svou cestu po Francii: sbírka Na vlnách T.S.F.

název: télégraphie sans fil = bezdrátová telegrafie

Žárovka

Kolem studeného světla žárovek

kmitajících se křídel neúnavný shon

A pan EDISON

zvednuv své oči z knihy kterou čet´

se usmívá

Jakému množství nočních můr zachránil život!

verše podobné jako bezdrátová telegrafie volně proplouvají prostorem – různé krajiny a kontinenty, vzpomínky i současnost: obdiv k velkoměstu, civilizaci, technice

vždy ale citové zabarvení popisované situace (tpuha zachránit i nejprostší formu života – můry)