20. Maminka - Jaroslav Seifert^

forma: asociace, hra, spontánnost, básně i jako hříčky a anekdoty

důležitá je i vizuální stránka. spolu s K. Teigem použili různé typy písma, básně připomínají obrázky, i v nejobyčejnějších věcech (cigaretový kouř) vidí inspiraci

• v dalších sbírkách (např. Slavík zpívá špatně - 1926) si uvědomuj už i složitost světa, ozývají se špatné vzpomínky na válku apod. (ve stejné době vycházejí i závažnější díla Nezvala – Edison nebo Biebla – Nový Ikaros)

1. Zájem o osobní otázky člověka, existenciální témata – 1. polovina 30. let

• např. sbírky Poštovní holub

Jablko z klína

Ruce Venušiny

• témata: krátkost pozemského života, uplývání času, láska a krása jako základní hodnoty pro život, vzpomínky na dětství a rodiče (jako šťastné období života)

• forma: opět pravidelná – rytmus, rým, zpěvnost

1. Poezie reagující na ohrožení národa – konec 30. let

• definitivně se odklání od pojetí poezie jako hry – vážná doba

• cyklus Osm dní: o smrti a pohřbu TGM – je přesvědčen, že s 1. prezidentem odcházejí i důležité hodnoty a to, co bude následovat, bude asi nelehké

• v době ohrožení se obrací k základním hodnotám: např. k B.Němcové (měla výročí narození, byla chápána jako symbol utrpení): sbírka Vějíř Boženy Němcové

• verše věnované Praze a domovu – Světlem oděná

určení dalších autorů stejného uměleckého směru

Jiří Wolker

• básník, prozaik, dramatik, teoretik proletářského umění

• Host do domu – 1921, básnická sbírka složená z textů psaných za studií na gymnáziu

Vítězslav Nezval

• byl český básník, spisovatel a překladatel, spoluzakladatel poetismu, vůdčí osobnost českého surrealismu roku 1922 vstoupil do Devětsilu, spolu s Karlem Teigem, zde se podílel na založení poetismu

• Edison

Rozbor díla Maminka

Literární druh: lyricko – epický (obsahuje jak dějovou složku, tak pocity, myšlenky, úvahy, nálady, vzpomínky)

Literární žánr: intimní (reflexivní) lyrika – úvahy zejména o životě

Časoprostor: místo není jasně určeno; v ději se promítá se celý autorův život; historické souvislosti

Téma díla: ranní vstávání (chlapci se nikdy nechtělo vstávat, i když okolí již bylo vzhůru), citlivé vzpomínky na dětství, na maminku (úzký vztah s ní)

Motivy: mlýnek na kávu, který chlapce ráno budil, domov, věci denní potřeby, dětství, maminka, prostý domov, touha zažívat dobrodružství

typ vypravěče: ich forma (sám autor), který vzpomíná na dětství, je subjektivní (popisuje vlastní pocity, nálady, vzpomínky)

vysvětlení názvu díla:

Veršová výstavba výňatku Mlýnek na kávu: rýmové schéma: ABAB (střídavý rým s pravidelným rytmem)

Kompozice: básně Mlýnek na kávu: 7 slok, 4 verše, převaha oznamovacích vět, rozkazovací věta (Mlč!), řečnická otázka (Co se mi vlastně zdálo?), větný ekvivalent (Ten ohava!)