4) Nástup nové básnické generace v 90. letech 19. a 20. století

hodnotu v životě člověk.

• sb. Melancholická pouť

• sb. Sluneční hodiny

pro oba: - básně vyjadřují představu domova a touhu po jistotě.

• sb. Stoletý kalendář – objevují se prvky domov a oslabuje vznik Československa.

• sb. Pohádky krve - tématicky jsou to verše erotické a jsou napsané písňovou formou

VIKTOR DYK

- narozen v Pšové u Mělníka; studoval práva; spisovatel, novinář, politik

POEZIE – začíná jako anarchista

• sb. Buřiči

• sb. Satiry a sarkasmy

• sb. Pohádky z naší vesnice

pro oba: - jsou to básně ironické, sarkastické, satirické; v těchto sbírkách kritizuje

českou politiku a některé rysy české povahy.

• b. Milá sedmi loupežníků – lyricko – epický příběh o lásce – k loupežníkům se přidá dívka, ale

zamiluje se do jiné-ho, oni jej zabijí a ona je za to udá; žárlivost, zrada, pomsta.

• sb. Devátá vlna

• válečná tetralogie o první světové válce:

• sb. Lehké a těžké kroky

• sb. Anebo

• sb. Okno

• sb. Poslední rok

PETR BEZRUČ – vl. jm. Vladimír Vašek

• individualista, tichý, nespolečenský

• stal se poštovním úředníkem (Brno, Místek)

• inspirace: procházky (Beskydy), Maryčka Sagdonová, Dody Bezručová

• b. Stužkonoska modrá – úvaha o životě

• sb. Slezské písně – asi 50 básní

• do čas. Čas poslal pod pseudonymem pár básní, píše další, jsou vydány knižně, ale neustále je upravuje, později musela být uspořádána konference pro určení pův. vydání

• kompozice:

a) stylizace básníka do fiktivní postavy – Já, Škaredý zjev, Ostrava

b) sociální balady – Maryčka Magdónová, Kantor Halfar

c) osobní zpovědi – Jen jedenkrát, Hlučín

d) reakce na pol. situaci – Den Palackého, Praga, caput regni (Praha, hlava království)

• obecné znaky: přesné místní určení, náměty z lid. pověstí a antiky

• forma: kontrasty, ironie, hyperbola

Na přelomu 19. a 20. století vznikl ve Francii nový názor na umění: je to l’art pour l’art (umění pro umění).

Je to názor, že literární dílo má být krásné, má oslovovat smyly a umění, má sloužit pouze sobě samému. Ve Francii vznikají i nové umělecké směry.

Impresionismus –směr nazvaný podle Monetova obrazu – „Imprese, východ slunce“.

- snaží se uvolnit vnímavost člověka, udělat dojem, zachytit prchavost okamžiku.

Využívá k tomu metafor a bohatého jazyka

Symbolismus – klade důraz na použití symbolů, jako hlavní prostředek moderní poezie (symbol přenáší

význam z jednoho předmětu na druhý). Cílem takové básně je vsugerovat čtenáři představu,

ideu, pocit, verše jsou plné metafor a jsou nesnadno vysvětlitelné. Autoři byli ovlivněny dílem

E.A. Poea.

Tato generace básníků je označena jako „Prokletí básníci“ – někdy se hovoří o úpadku – dekadenci. Tito autoři byli nepochopeni, nedoceněni, žili často nekonvenčním způsobem života. Bouřili se proti společenským předsudkům i proti vlastní rodině. Přesto jejich tvorba položila základ moderní poezie.