4) Nástup nové básnické generace v 90. letech 19. a 20. století

4. Nástup nové básnické generace v 90. L. 19. ST. A POČ. 20. ST.

• vliv nových um. směrů => nová uskupení literátů

• spor mezi starší (tradice NO? realismus, Jirásek, Vrchlický) a novou gen. (insp. v zahraničí, originalita, báseň jako provokace, Šalda)

DEKADENTI

• autoři se sdružují kolem časopisu: Moderní revue (od r. 1894) – lit. kritik A. Procházka, Jiří Karásek ze Lvovic, K. Hlavaváček, H. Kostebka – články v češtině, překlady

JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC – vl. jm. Jiří Karásek

• úzkost, nuda

• sb. Zazděná okna – vyjadřuje pocity zmaru; oslava smrti a zániku.

KAREL HLAVÁČEK

• narozen v Praze v dělnické rodině => měl pochopení pro sociální otázky

• sb. Sokolské sonety – hnutí Sokol – nadšení

• impresionismus: sb. Pozdě k ránu (dojmy z pozdního návratu) – líčí v něm melancholické pocity při

návratu domů; verše jsou zvukomalebné, působí však nostalgicky a melancholicky.

Mstivá kantiléna (o povstání v Nizozemí)

ČESKÁ MODERNA

• autoři si byli blízcí názory:

→ lit. a umění má mít účel, pomáhat spol., řešit soc. problémy, ale zároveň originální, svob. tvorba

→ nesouhlas se starší generací (J. S. Machar – článek kritizující Hálka – uznávaný, protože psal to, co se v dané době líbilo)

→ silná osobnost umělce, subjektivní tvorba

• Manifest české moderny (1895) – J. S. Machar, F. X. Šalda

• podpis: A. Sova, O. Březina, F. V. Krejčí, V. Mrštík, Šlejhar

• umělec jako silná osobnost, kult subjektivity a lyriky, lit.kritika jako opora autorů.

• neměli jednotlivý umělecký program

• chtěli do české lit. převést nové umělecké směry

• skupina česká moderna se brzy rozpadla

Další umělecké směry: Dekadence ( Úpadek) – směr zaměřený proti soudobé morálce, politice atd.

Satanismus – byl součástí tzv. anarchistických neboli proti společenských buřičů;

- většina zúčastněných byla zároveň i členy proti rakouské hnutí

s názvem „Omladina“ – někteří byli kvůli tomu uvězněni – např.

S.K. Neumann.

Impresionismus –směr nazvaný podle Monetova obrazu – „Imprese, východ slunce“.

- snaží se uvolnit vnímavost člověka, udělat dojem, zachytit prchavost

okamžiku. Využívá k tomu metafor a bohatého jazyka

Symbolismus – klade důraz na použití symbolů, jako hlavní prostředek moderní poezie

(symbol přenáší význam z jednoho předmětu na druhý). Cílem takové básně

je vsugerovat čtenáři představu, ideu, pocit, verše jsou plné metafor a jsou

nesnadno vysvětlitelné. Autoři byli ovlivněny dílem E.A. Poea.

Většina básníků své radikální a anarchistické postoje v pozdějším věku opustila a věnoval se dalším směrům; např: Vitalismus – oslava života a přírody

Civilismus – oslava moderní techniky

Socialismus – oslava nového zítřka, revoluce…

Sociální poezie – řeší sociální otázky

– básník, publicista, řečník; významný představitel české moderny; narozen v Kolíně; studoval v Praze; působil jako vojenský úředník; odmítal jak buržoazní demokracii tak i socialistické snahy.