5. Maryša
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša
Analýza uměleckého textu
Téma a motiv – Manželství uzavřené kvůli penězům, bez lásky, nemůže fungovat. Protiklad peněz a citu.
Časoprostor – konec 19. století (1. a 2. dějství 1886, zbytek 1888), jihomoravská vesnice poblíž Brna
Kompozice - chronologická; 5 dějství (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa)
Druh – drama
Forma - próza
Žánr - tragédie
Vypravěč - ve formě scénických poznámek
Postavy
Maryša - mladá, citlivá, vzdorná (touha po opravdové lásce jí nedovolila žít rezignovaně), náboženství jí nedovoluje vzepřít se rodičům a opustit manžela, Vávru zabíjí jedem v kávě
Lízalovi - rodiče Maryši, přestože jsou tvrdohlaví a chamtiví, milují svou dceru a chtějí jí pomoct
Vávra - manžel Maryši, mlynář, vdovec se třemi dětmi, bohatý, krutý, sobecký, náladový, agresivní
Francek - Maryšina pravá láska, věrný, statečný, prudká povaha, buřičství, odvod na vojnu
Typy promluv - dialogy, monology, scénické poznámky
Jazykové prostředky – slovácké, brněnské a hanácké nářečí (ou > ó, hovorová řeč, v řeči Maryši patrná vzdělanost – méně nářečí, lidové písně s živou hudbou a kroji
Tropy a figury -
Literárněhistorický kontext
Kontext autorovy tvorby - čeští autoři, 1861 - 1925 a 1863 - 1912, vrcholné dílo (1894). Úpravy konce – Alois: Vávra je náhodou zastřelen puškou, Vilém: Maryša po hádce s Vávrou spáchá sebevraždu skokem do strže.
Přispívali do Lumíru a Národních listů.
Aloisova tvorba
Dobré duše (1893)
Rok na vsi (1903) - 9 svazků, 2. vydání upravil Vilém
Vilémova tvorba
Santa Lucia (1893) - román
Pohádka máje (1897) - román
Anežka (1912) - divadelní hra
Společná tvorba
Maryša (1894)
Bavlnkovy ženy a jiné povídky (1897)
Literárně / obecně kulturní kontext
Rozmach průmyslové revoluce a vědy - hospodářský rozvoj. Vznik Darwinovy teorie. Rozpad absolutistických monarchií – říijnový diplom vydaný Františkem Josefem I.
realismus = ztráta lidských iluzí, pravdivý popis společnosti, snaha o zamyšlení čtenáře, negativní společenské a sociální jevy, z okraje městské společnosti (český téma z venkova), kritika společnosti založené na nadvládě peněz, lžích, manipulaci a bezohlednosti. Období 1. i 2. otevření Národního divadla.
Autoři: Anton Pavlovič Čechov – Višňový sad (Rusko), Henrik Ibsen – Nora (Norsko), Gabriel Preissová – Gazdina roba, Ladislav Stroupežnický – Naši furianti (Česko)