2) Starověká literatura

2.STAROVĚKÁ LITERATURA

- od vzniku písma – 3. – 4. tis. před n.l. až do 476 n.l

ROZDĚLNÍ: 1) ORIENTÁLNÍ

2) ANTICKÁ LITERATURA

MEZOPOTÁMSKÉ PÍSEMNICTVÍ

• jižní Irák, povodí řek Eufrat a Tigris

• pův. název: Babylónie, Mezopotámie je řecké pojmenování

• SUMÉROVÉ (od 4. tis. př. n. l.) – vysoce kulturní národ, klínové písmo (rydla, hliněné destičky)

• Epos o Gilgamešovi

• epos – žánr veršované epiky, zaznamenávající mýty, významné události v životě určitého národa a činy mimořádných osobností. Vystupuje v něm mnoho postav, děj je spletitý a rozvíjí se zvolna. Bývá doplňován rozsáhlými popisy. Typický je široký verš, užití typických básnických přívlastků (epilet) a básnických figur, tzn. zvláštní uspořádání slov v textu tak, aby esteticky působila, např. opakování slov, vypouštění spojovacích výrazů, odchylky od běžného slovosledu.

• Gilgameš – ze 2/3 člověk, z 1/3 bůh, sumerské vládce města Uruku.

• Gilgameš ,který se svým přítelem Enkiduem, zažívá řadu dobrodružství a když bohyně Ištar Enkidua prokleje a ten umírá, G se bojí a vydá se hledat nesmrtelnost. Neuspěje a vrací se do Uruku, pozná, že nesmrtelné zůstávají činny, které vykoná ve prospěch jiných.

EGYPTSKÉ PÍSEMNICTVÍ

• obrázkové písmo=hieroglyfy (papyrus, třtinová péra), rozluštěno v 19. st.– Jean-François Champollion

• 1. písemné památky z konce 3. tis. př. n. l.

• tesané nápisy na stěnách hrobek panovníků – odrazení zlodějů a narušitelů hrobky + zajištění dostatku jídla a pití

• cestopisy, bajky, písně, knihy povídek, básně, později věcná a náboženská lit.

• Kniha mrtvých soubor nejdůležitějších náboženských textů psaných na papyrus

• Achnatonův hymnus na Slunce – chvalozpěv faraóna Amenhotepa IV. na slunce – symbol života, tepla a energie

INDICKÉ PÍSEMNICTVÍ

• Rozvíjí se na území dnešního Pákistánu a Indie a je silně ovlivněno náboženstvím

VÉDY (1500 – 1000 př. n. l.) – nejstarší památka indické literatury

• souhrn veškerých náboženských textů doby; posvátné knihy, jsou veršované a vyjadřují představy o vesmíru a světě. Jsou psány sanskrtem

B) EPOSY

• Rámajána (4. st. př. n. l.) = Příběh o Rámovi

• příběh o lásce indického prince Rámy a jeho manželky Síty, kt. je unesena králem démonů, Rámovi ji pomáhá vysvobodit král opic Hanuman

• pohádkový děj – temné síly, démoni, nadpřirozené bytosti, indičtí bohové

• rozsáhlé popisy přírody

• Mahábhárata (4. st. př. n. l. – 4. st. n. l.)

• základ tvořen příběhem o bratrovražedném boji 2 kmenů rodu Bhárátovců , rozšířeno o mnoho příběhů lásky a intrik, pojednání o zákonech, morálce, filosofických otázek

• děj vychází ze starých mýtů

• jedno z největších děl světové lit. – při opisování dodávány další texty, obs. asi 100 tis. dvojverší => souhrn lit. dané doby

• převážně dialogický forma

• Kamsútra (přelom n. l.)