Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




2) Starověká literatura

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (73 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

2.STAROVĚKÁ LITERATURA - od vzniku písma – 3. – 4. tis. před n.l. až do 476 n.l ROZDĚLNÍ:1) ORIENTÁLNÍ 2) ANTICKÁ LITERATURA MEZOPOTÁMSKÉ PÍSEMNICTVÍ jižní Irák, povodí řek Eufrat a Tigris pův. název: Babylónie, Mezopotámie je řecké pojmenování SUMÉROVÉ (od 4. tis. př. n. l.) – vysoce kulturní národ, klínové písmo (rydla, hliněné destičky) Epos o Gilgamešovi epos – žánr veršované epiky, zaznamenávající mýty, významné události v životě určitého národa a činy mimořádných osobností. Vystupuje v něm mnoho postav, děj je spletitý a rozvíjí se zvolna. Bývá doplňován rozsáhlými popisy. Typický je široký verš, užití typických básnických přívlastků (epilet) a básnických figur, tzn. zvláštní uspořádání slov v textu tak, aby esteticky působila, např. opakování slov, vypouštění spojovacích výrazů, odchylky od běžného slovosledu. Gilgameš – ze 2/3 člověk, z 1/3 bůh, sumerské vládce města Uruku. Gilgameš ,který se svým přítelem Enkiduem, zažívá řadu dobrodružství a když bohyně Ištar Enkidua prokleje a ten umírá, G se bojí a vydá se hledat nesmrtelnost. Neuspěje a vrací se do Uruku, pozná, že nesmrtelné zůstávají činny, které vykoná ve prospěch jiných. EGYPTSKÉ PÍSEMNICTVÍ obrázkové písmo=hieroglyfy (papyrus, třtinová péra), rozluštěno v 19. st.– Jean-François Champollion 1. písemné památky z konce 3. tis. př. n. l. tesané nápisy na stěnách hrobek panovníků – odrazení zlodějů a narušitelů hrobky + zajištění dostatku jídla a pití cestopisy, bajky, písně, knihy povídek, básně, později věcná a náboženská lit. Kniha mrtvýchsoubor nejdůležitějších náboženských textů psaných na papyrus Achnatonův hymnus na Slunce – chvalozpěv faraóna Amenhotepa IV. na slunce – symbol života, tepla a energie INDICKÉ PÍSEMNICTVÍ Rozvíjí se na území dnešního Pákistánu a Indie a je silně ovlivněno náboženstvím VÉDY (1500 – 1000 př. n. l.) – nejstarší památka indické literatury souhrn veškerých náboženských textů doby; posvátné knihy, jsou veršované a vyjadřují představy o vesmíru a světě. Jsou psány sanskrtem B) EPOSY Rámajána (4. st. př. n. l.) = Příběh o Rámovi příběh o lásce indického prince Rámy a jeho manželky Síty, kt. je unesena králem démonů, Rámovi ji pomáhá vysvobodit král opic Hanuman pohádkový děj – temné síly, démoni, nadpřirozené bytosti, indičtí bohové rozsáhlé popisy přírody Mahábhárata(4. st. př. n. l. – 4. st. n. l.) základ tvořen příběhem o bratrovražedném boji 2 kmenů rodu Bhárátovců , rozšířeno o mnoho příběhů lásky a intrik, pojednání o zákonech, morálce, filosofických otázek děj vychází ze starých mýtů jedno z největších děl světové lit. – při opisování dodávány další texty, obs. asi 100 tis. dvojverší => souhrn lit. dané doby převážně dialogický forma Kamsútra (přelom n. l.) ČÍNSKÉ PÍSEMNICTVÍ znakové písmo (papír, hedvábí) spojeno s náboženství a filosofií silně ovlivněno náboženstvím KONFUCIUS – filosof, učitel (svůj dům změnil na školu pro mladíky) Pět knih – soubor všech památek čín. kult, které. Konfucius vydal Kniha písní (poezie všeho druhu – mil, hist., prac., svateb.…), Kniha listin, Kniha obřadů, Kniha jara a podzimu, Kniha proměn ARABSKÉ PÍSEMNICTVÍ už od 1. tis. př. n. l. hl. projev arab. slovesnosti = ústně předávaná lidová poezie (zaříkávadla, nářky nad mrtvými, válečné zpěvy, písně u studní) kasida – milost. poezie MUHAMMAD– své učení vytváří v obd. rozpadu arab. spol. Korán– obřadné čtení, sepsaná M. učení; na styl křesťanské bible po jeho smrti si Arabové ve jménu víry podrobili další země Tisíc a jedna noc =Alf lajla va lajla posl. úpravy z 13. – 14. st. zal. na základě indických a perských projevů PÍSEMNICTVÍ NA ÚZEMÍ PALESTINY písemnictví židů, a základním textem je bible – písmo svaté Bible – soubor textů a pravidel náboženské víry a morálky střídání období útlaku a rozkvětu (egyptské područí, vpády okolních kmenů) Židé se sjednotili za krále Saula, za krále Davida vytvořili silný nezávislý stát s hl. m. Jeruzalémem Starý zákon – hebrejština a aramejština Skládá se z těchto částí 1)Pět knih Mojžíšovýc)– historie a zákony Židů Genesis- nejdůležitější(nejstarší báje – stvoření světa, A+E, Kain a Ábel, potopa, stavění věže a zmatení jazyků, praotec Abrahám a jeho potomci),Exodus = Odchod z Egypta (ústřední postava: Mojžíš, kt. vyvedl Izraelity z egyptského zajetí, na hoře Sinaj se setkal s Bohem, kt. mu předal Desatero božích přikázání),Leviticus (kultické a rituální předpisy),Numeri(výčty bojovníků, velitelů, darů pro oltář, obětí, kořistí apod.),Deuteronomium(zákaz zobrazovat Boha, opakování Desatera apod.) 2)Knihy proroků 3)Knihybásnické – kniha přísloví; obsahuje: Píseň Šalamounova – Píseň písní Nový zákon – řečtina; památka křesťanského náboženství - 1. – 2. stol. n.l 3 části: 1) 4evangelii (Matoušovo, Markovo, Janovo, Lukášovo) – líčí Kristův život, umučení a zmrtvýchvstání, skutky apoštolů – šíření víry Skutky apoštolů (epištoly) (autorem hl. sv. Pavel, 90 n. l.) – popisuje působení a činny kristových žáků Apokalypsa (Zjevení sv. Jana) – popis konce světa, hrůz a utrpení, kt. nastanou před konečným střetem dobra a zla, druhým návratem Krista a posledním soudem. PERSKÉ PÍSEMNICTVÍ oblast dnešního Íránu ZARATHUSTRA (ZARATHUŠTRA, ZOROASTER) –učenec a kazatel náb. zpěvy (gáthy) → sb.Avesta dualismus dobra (bůh dobra – spravedlivý) a zla (bůh zla, lživý), každý si může vybrat → Friedrich Nietsche:Tak pravil Zarathustra Tisíc vyprávění(3.-7. st. n. l.) – základ souboruTisíc a jedna noc LITERATURA ANTIKY příznivé podmínky pro rozvoj literatury a umění (mírné klima, pobřeží – výhodná poloha, díky kt. byl možný hosp. rozvoj, styky s dalšími vyspělými kulturami – válečné výboje – Egypt, Sumerská říše, Perská říše) památky se dochovaly v mnohem větší míře a v jazykově dostupnější podobě (řečtina, latina, ale i su-merské klínové písmo) antika– z lat.antiquus – starobylý, starý časové vymezení: starověk (8. st. př. n. l. – 5./6. n. l.) prostorové vymezení: Řecko, Řím největší přínos: Řekové – vytvoření hláskového písma (podle Féničanů) mytologie (zlidštělá) umění + literatura slouží člověku (

Témata, do kterých materiál patří