Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




LITERATURA VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU%0A

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (45,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Maturitní otázka číslo 2 LITERATURA VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU KOLDA Z KOLDIC PETR ŽITAVSKÝ „Zbraslavská kronika“ JAKUB DE VORAGINE „Legenda aurea“ (Zlatá legenda) KAREL IV. „Vita Caroli“ „Majestas Carolina“ „Legenda o svatém Václavu“ BARTOLOMĚJ Z CHLUMCE (KLARET) „Bohemář“ „Glosář“ „Vokabulář“ „Ostrovská píseň“ „Kunhutina modlitba“ „Spor duše s tělem“ „Legenda o svatém Jiřím“ „Legenda o svatém Alexiovi“ „Alexandreis“ (Alexandreida) „Dalimilova kronika“ / „Kronika tak řečeného Dalimila“ „Mastičkář“ „Gesta Romanorum“ (Příběhy Římanů) „Olomoucké povídky“ „Život svaté Kateřiny“ „Legenda o svatém Prokopu“ „Tkadleček“ „Ackermann aus Behaim“ „Závišova píseň“ „Podkoní a žák“ „Píseň veselé chudiny“ „Hradecký rukopis“ „Satiry o řemeslnících a konšelích“ „Desatero kazanie božie“ „O lišce a džbánu“ „Legenda o svatém Prokopu“ SMIL FLAŠKA Z PARDUBIC „Nová rada“ „Rada otce synovi“ - 14.století, období vlády dynastie Lucemburků - ekonomický i kulturní vzestup (tedy i literární) - píše se hlavně česky (90%), latinsky, ale i německy a francouzsky - dochází k laicizaci (laik = necírkevní člověk), literatura se vymaňuje z rukou církve, vznikají světská témata - také dochází k demokratizaci - literaturu tvoří i měšťanstvo, téma z jejich prostředí, lidové prvky Latinsky psaná literatura vrcholného středověku - vzniká jen v klášterech, např. ve Zbraslavském klášteře KOLDA Z KOLDIC - autorem dramat a mystických a alegorických próz - působil v klášteře sv. Jiří PETR ŽITAVSKÝ „Zbraslavská kronika“ JAKUB DE VORAGINE - italský dominikán „Legenda aurea“ (Zlatá legenda) - jsou zde obsaženy legendy svatých sestavené dle kalendáře KAREL IV. - velmi vzdělaný a literárně činný „Vita Caroli“ - vlastní životopis (autobiografie), v té době však nebylo vhodné, aby si sám psal životopis – napsal tedy jen část „Majestas Carolina“ - pokus o zákoník, šlechta s tím však nesouhlasila „Legenda o svatém Václavu“ - Karel svatého Václava velmi uctíval, a tak o něm napsal, nebo o něm nechal napsat BARTOLOMĚJ Z CHLUMCE (KLARET) - univerzitní mistr, jazykovědec - autor slovníků „Bohemář“ „Glosář“ „Vokabulář“ - byly latinsko české, někdy však i vícejazyčné - obohacení o další slova Česky psaná literatura vrcholného středověku - vzniká např. „duchovní epika“ (náboženské téma) „Ostrovská píseň“ – byla nalezena v klášteře Ostrov „Kunhutina modlitba“ – nalezena v Klášteře svatého Jiří, složitá jazykově i myšlenkově - vzniká tzv. „hádání = spor = svár“, dvě bytosti, mocnosti se spolu přou na určité téma: „Spor duše s tělem“- spor na téma: „Kdo může za hříchy? Tělo nebo duše?“ - také vznikají „legendy“, kde hrdinou se stává rytíř: „Legenda o svatém Jiřím“ (boj s drakem) „Legenda o svatém Alexiovi“ (který rozdal všechen svůj majetek chudým) - světská epika: „Alexandreis“ (Alexandreida) - skladba o Alexandru Makedonském, o jeho životě - je to epická báseň, jen zlomky, vznikla ve více zemích - jsou zde postavy dvou českých vojáků: Mladota a Radota - autor je neznámý, pravděpodobně příslušník vysoké šlechty - napsáno pro podporu vládnoucí dynastie - kroniky: „Dalimilova kronika“ / „Kronika tak řečeného Dalimila“ - Dalimil to nenapsal, jak se původně domnívali, autor je anonymní, pravděpodobně příslušník nízké šlechty - ve verších, ale bezrozměrné (blíží se próze) - začíná potopou a končí vládou Lucemburků - oblíbené dílo za Národního obrození – je zde vlastenecká vize - drama: „Mastičkář“ - velikonoční hra, téma zmrtvýchvstání Krista - vystupují zde tři Marie, které jdou na trh koupit masti pro pomazání Ježíše Krista - je to fraška, jsou zde popisovány např. mastičkářovy podvody aj. -„exempla“ (jednotné číslo „exemplum“) = příklady - žánr, který vznikl při kázání, začaly se mezi jednotlivá kázání přidávat vsuvky (jako názorné příklady) - humorná satirická povídka s mravním ponaučením „Gesta Romanorum“ (Příběhy Římanů) „Olomoucké povídky“ - u obou je autor neznámý - v době vlády Karla IV. vznikaly dva typy legend: Exkluzivní - zde je prostředí exotické, jižní Evropa - vysoce postavené postavy, vybroušený jazyk „Život svaté Kateřiny“ - Kateřina byla mučednicí, dcera pohanského krále, měla být provdána za pohana, ona však chtěla zůstat čistá pro Ježíše - nakonec ji otec nechal zabít (rozlámal ji v kole) Prostá - české prostředí, jednoduchý jazyk „Legenda o svatém Prokopu“ - dějištěm je zde Klášter na Slovanech - Karel IV. chtěl vzkřísit staroslověnskou bohoslužbu, dosadil mnichy do jižní Evropy - tuto legendu nechal napsat - filozofická próza: „Tkadleček“ - hádání, diskuse mezi Tkadlečkem a personifikovaným neštěstím - přou se o to, kdo může za neštěstí jeho milé - napsáno na motivy německého díla –„Ackermann aus Behaim“(Oráč z Čech), autor neznámý - žákovská poezie (žáci byli studenti na vysoké škole) - obhroublá až vulgární (milostná a satirická), o poměrech a postavení - druhem žákovské poezie je tzv. „makaronská poezie“ - poezie, v níž se čeština střídá s jiným jazykem „Závišova píseň“ - báseň, lká na neoblomnost milé „Podkoní a žák“ - satirické hádání, přou se o to, kdo má vyšší postavení ve společnosti, ale přitom oba zjišťují, že jsou na tom oba stejně špatně, nakonec se poperou „Píseň veselé chudiny“ - stěžují si na svůj stav - satira: „Hradecký rukopis“ - obsahuje texty nalezené najednou na jednom místě „Satiry o řemeslnících a konšelích“(kritika práce řemeslníků a konšelů) „Desatero kazanie božie“ (příklady neplnění desatera) „O lišce a džbánu“ „Legenda o svatém Prokopu“ SMIL FLAŠKA Z PARDUBIC - šlechtic „Nová rada“ - alegorický satira, ve které zvířata radí lvu, jak má správně vládnout (šlechta radí panovníkovi jak má vládnout) „Rada otce synovi“ - napsal nějaký vysoce postavený šlechtic - zde starý šlechtic radí synovi, jak být dobrým šlechticem - na veřejnosti vystupovali jakulátoři, žakéři, žertéři byli řemeslní to pěvci, kde autor byl též interpretem, sám se doprovázel, objížděli dvory a předváděli svou tvorbu

Témata, do kterých materiál patří