LITERATURA VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU%0A

„Legenda o svatém Jiřím“ (boj s drakem)

„Legenda o svatém Alexiovi“ (který rozdal všechen svůj majetek chudým)

- světská epika:

„Alexandreis“ (Alexandreida)

- skladba o Alexandru Makedonském, o jeho životě

- je to epická báseň, jen zlomky, vznikla ve více zemích

- jsou zde postavy dvou českých vojáků: Mladota a Radota

- autor je neznámý, pravděpodobně příslušník vysoké šlechty

- napsáno pro podporu vládnoucí dynastie

- kroniky:

„Dalimilova kronika“ / „Kronika tak řečeného Dalimila“

- Dalimil to nenapsal, jak se původně domnívali, autor je anonymní, pravděpodobně příslušník nízké šlechty

- ve verších, ale bezrozměrné (blíží se próze)

- začíná potopou a končí vládou Lucemburků

- oblíbené dílo za Národního obrození – je zde vlastenecká vize

- drama:

„Mastičkář“

- velikonoční hra, téma zmrtvýchvstání Krista

- vystupují zde tři Marie, které jdou na trh koupit masti pro pomazání Ježíše Krista

- je to fraška, jsou zde popisovány např. mastičkářovy podvody aj.

- „exempla“ (jednotné číslo „exemplum“) = příklady

- žánr, který vznikl při kázání, začaly se mezi jednotlivá kázání přidávat vsuvky (jako názorné příklady)

- humorná satirická povídka s mravním ponaučením

„Gesta Romanorum“ (Příběhy Římanů)

„Olomoucké povídky“

- u obou je autor neznámý

- v době vlády Karla IV. vznikaly dva typy legend:

• Exkluzivní

- zde je prostředí exotické, jižní Evropa

- vysoce postavené postavy, vybroušený jazyk

„Život svaté Kateřiny“

- Kateřina byla mučednicí, dcera pohanského krále, měla být provdána za pohana, ona však chtěla zůstat čistá

pro Ježíše

- nakonec ji otec nechal zabít (rozlámal ji v kole)

• Prostá

- české prostředí, jednoduchý jazyk

„Legenda o svatém Prokopu“

- dějištěm je zde Klášter na Slovanech

- Karel IV. chtěl vzkřísit staroslověnskou bohoslužbu, dosadil mnichy do jižní Evropy

- tuto legendu nechal napsat

- filozofická próza:

„Tkadleček“

- hádání, diskuse mezi Tkadlečkem a personifikovaným neštěstím

- přou se o to, kdo může za neštěstí jeho milé

- napsáno na motivy německého díla – „Ackermann aus Behaim“ (Oráč z Čech), autor neznámý

- žákovská poezie (žáci byli studenti na vysoké škole)

- obhroublá až vulgární (milostná a satirická), o poměrech a postavení

- druhem žákovské poezie je tzv. „makaronská poezie“ - poezie, v níž se čeština střídá s jiným jazykem

„Závišova píseň“

- báseň, lká na neoblomnost milé

„Podkoní a žák“

- satirické hádání, přou se o to, kdo má vyšší postavení ve společnosti, ale přitom oba zjišťují, že jsou na tom oba

stejně špatně, nakonec se poperou

„Píseň veselé chudiny“

- stěžují si na svůj stav

- satira:

„Hradecký rukopis“

- obsahuje texty nalezené najednou na jednom místě

• „Satiry o řemeslnících a konšelích“ (kritika práce řemeslníků a konšelů)

• „Desatero kazanie božie“ (příklady neplnění desatera)

• „O lišce a džbánu“

• „Legenda o svatém Prokopu“