9.Marysa

Charakteristika hlavních postav:

Lízal – otec Maryši, svou dceru prodal; vychytralý, bezcitný a lakomý; starý bohatý sedlák, nemyslí na dobro Maryši

Lízalka – matka Maryši, umíněná, tvrdohlavá; surovější než Lízal, přísná a krutá

Vávra – starý ovdovělý mlynář; krutý opilec, jenž svou první manželku, s níž měl děti, utýral k smrti; zlý, sobecký a agresivní; má vysoké sebevědomí a je všude nechvalně známý; Maryšu si vzal jen kvůli penězům

Maryša – Lízalova dcera; mladá a velmi tvrdohlavá; citlivá a umí i vzdorovat; žije podle společenských a náboženských zásad; miluje Francka

Francek (František) – mladý vojín prudké povahy; statečný, věrný, energický, hrdý a velmi statný; miluje Maryšu

Vedlejší postavy: babička, stařena, hospodský, Rozárka (služka u Vávrů), Franckova matka Horačka, Hrdlička (obecný sluha), rekruti a muzikanti

Jazykové prostředky:

charakteristické je užití dialektu (nářečí) – enem, sem, dyž, mó, ženó;

Jedná se tedy o jazyk s prvky hanáckého a slováckého nářečí

Styl:

Realisticky zobrazeno prostředí moravské dědiny – vinné sklepy, kroje.

Dílo je rozděleno do 5 jednání – typické principy klasického dramatu:

1. jednání – expozice (seznámení s postavami, s dějem)

2. jednání – kolize (Maryša svoluje ke sňatku, Francek se vrací) a vrcholí krizí

3. -,,-

4. jednání – pokus zabít Francka, peripetie - zvrat ve vývoji událostí

5. jednání – katastrofa – trávení Vávry

Bratři Mršťíkové připsali později i jiné závěry své hry – v jednom končí Maryša sebevraždou skokem ze srázu po hádce s Vávrou, v druhém je Vávra zastřelen nešťastnou náhodou z pušky.

Děj:

První jednání

Lízal a Vávra

Před domem Lízala si povídají Vávra a Lízal. Lízal lituje, že svému synovi Josefovi dal půl lán, když je to takový lunt. Domluví se s Vávrou, že mu dá Maryšu maximálně za 3.700, i když chce Vávra víc, protože má dluhy. Francek jde na 3 léta na vojnu a chce se rozloučit s Maryšou, ale starý Lízal mu to zatrhne. Než Francek odjede, prosí Maryšu, aby na něho počkala.

Druhé jednání

Maryša je zoufalá, nechce Vávru za muže, nechce vdovce, říká se o něm, že je zlý a že svoji ženu dohnal ke smrti. Baví se se svojí tetou Strouhalkou, která ji radí, aby si Vávru vzala. Lízal se dohaduje s Lízalkou, začne uvažovat, že je to škoda dávat ji Vávrovi. Ale maminka ho přesvědčí, že to tak bude lepší. A tak přišel jednoho dne Vávra pro Maryšu. Dává mu najevo, že ho nechce a Vávra jen poznamená, že se o ni bude dobře starat. Nakonec se šla tedy obléct do svatebního, aby neudělala ostudu rodině a aby nebyla špatná dcera.

Třetí jednání – o 2 roky později

Francek se vrátil z vojny a dozvídá se, že je Maryša vdaná. Sedí v hospodě a najednou tam přijde Maryša- Vávrová. Všichni si povídají a vzpomínají, jaká byla krásná, plná života a teď je bílá jako zeď, je kost a kůže, bez života. Snaží se to říkat nahlas, aby to Lízal slyšel, ale ten dělá, že to neslyší. Nakonec mu všichni poví, jak to je a Lízalovi je to líto, ví, že ji Vávra bije a pořád chce po ní peníze, tak začal pít. Přišel k němu sluha, který přinesl od císařského okresního soudu dopis – Vávra ho žaluje. Pak přijde Vávra do hospody, pohádají se s Lízalem, ten mu nechce nic dát. Pak přijde Francek a vyhrožuje Vávrovi, že mu za Maryšou chodit bude