ALBERTO MORAVIA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ALBERTO MORAVIA (1907–1990)
- italský prozaik, dramatik, esejista, scenárista a novinář; vlastním jménem Alberto Pincherle
- jako dítě se léčil s tuberkulózou -> hodně četl -> inspirace k vlastní tvorbě
- představitel neorealismu, trochu existencialismu („intuitivní existencialista“) (Západ)
- představitel (v 50. letech i předseda) italského PEN klubu (sdružení spisovatelů bojujících za nezávislost a svobodu psaní, existuje i na mezinárodní úrovni; od roku 1921)
- cestoval a psal reportáže (USA, Mexiko, Čína, SSSR, Československo, Anglie, Francie, …)
- židovského původu -> za války bylo jeho dílo cenzurováno a zakazováno, nemohl vydávat, sám se před válkou musel skrývat v horách
- roku 1984 byl zvolen do Evropského parlamentu
- autoři jeho doby: Jean-Paul Sartre, Albert Camus, Eugéne Ionesco, Samuel Beckett, Michail Bulgakov, Simone de Beauvoir, …
DÍLO:
- introspektivní a realistické prózy, hrdinové/hrdinky analyzují sami sebe a svou životní situaci a často docházejí k pocitu bezmoci nebo osudovosti
- téma životní lhostejnosti a nudy, postrádání smyslu a citových vazeb
- sex často hraje roli jediného zajímavého aspektu v celoživotní nudě (i bez vztahů)
- hlavní postavy: mladí intelektuálové, pro něž život postrádá smysl; hrdinky z lidu
- antifašista; ukazuje, jak fašismus a válka ovlivnily společnost (fašismus v Itálii 1922-1945)
PRÓZA
- romány
Lhostejní
- románová prvotina, ukazuje úpadek italské buržoazní rodiny
Římanka
- obraz italské společnosti 30. let, z mladé Adriany se po přesvědčení kamarádkou stane prostitutka a její matka jí to mlčky schvaluje, protože ji dokáže finančně zajistit
Konformista
- hlavní postavou je Marcell, který si po traumatické události z dětství nese vinu a snaží se za každou být cenu jako ostatní a přizpůsobit se očekáváním davu – což vede až ke spoluúčasti na budování fašistického režimu
Nuda
- psychologická studie (román) nadaného malíře Dina, který se po odchodu z nepohodlného domova své matky snaží plnohodnotně žít, ale paradoxně mu v tom brání snadná dostupnost pohodlí a finančních prostředků
Horalka
- Cesira se svou dcerou Rosettou uteče před válkou z Říma do hor, kde se snaží přežít válku s co nejmenší újmou. Nevinnou Rosettu však zničí znásilnění vojáky a z Cesiry se pod vlivem válečné nouze stane zlodějka. Válkou zničené však po návratu těžko hledají smysl života.
DRAMA
Svět je to, co je
- jazyk a jeho moc – filosof Milone tvrdí, že slova jako „láska“, „naděje“, „duše“ jsou „nemocná“, tedy že jejich význam byl vyprázdněn; kritika moderní společnosti, masové komunikace, konzumu – jazyk se stává instrumentem, který přebíjí skutečnost
Život je hra
- „hra“ jako metafora lidské existence – hra je aktivita, která nemá jiný cíl než samu sebe, je bez účelu, ale přesto má svá pravidla; ten, kdo hraje (i člověk v moderní společnosti) se vystavuje nebezpečí: hra může mít destruktivní důsledky.
