Alexandr Solženicyn Jeden den Ivana Děnisoviče

Jeden den Ivana Děnisoviče

Alexandr Solženicyn

• 11.12.1918-3.8.2008

• Ruský spisovatel, publicista a politický činitel

• Důstojník dělostřelectva Rudé armády, 2x vyznamenán za statečnost

• Za kritiku Stalina byl v trestanecké táboře na Sibiři

• 1953-56 – vyhnanství v Kazachstánu

• Vyloučen ze svazu spisovatelů

• Obdržel Templetonovu cenu, Nobelovu cenu

Jeden den Ivana Děnisoviče je jakási stručná biografie (částečná autobiografie) autora. Jedná se o popis jednoho obyčejného dne v gulagu – trestaneckém táboře na Sibiři v 50. Letech 20. Století a vyprávění životního příběhu vězně Ivana Děnisoviče Šuchova. Je to novela.

Jazyk
Přiměřeně prostý, dostupný čtenáři; používá vězeňský slang. Psáno v er-formě, používány metafory, vložená epizoda.

Vliv na tvorbu

Druhá světová válka, vězení v Gulagu a vyhnanství v Kazachstánu

Místo a doba děje

50. léta 20. století, sibiřský kárný pracovní tábor

Hlavní postava
Ivan Děnisovič – smířen se svým osudem, vlastně je šťastný za každou maličkost. Nestaví se na odpor, nezoufá si, jak bychom čekali

Kompozice

Stavba knihy ukazuje jednotvárnost, stereotyp a obyčejnost každého dne, ale hlavně také nekonečnost trestu. Dílo popisuje životní podmínky v táboře zimu, nedostatečné jídlo, vztahy s dozorci i spolubydlícími, opakované trestání z malicherných příčin, těžkou fyzickou práci vězňů. Popis díky vlastním zážitkům je dost reálný. Autorovi šlo především o přiblížení lidem světu, který se odehrával za ploty, nebo zdmi pracovních táborů/gulagů v Rusku. Díky této knize si čtenář začne více vážit toho, že žije v dnešní době, přesto že i dnešní doba není žádný med.

Obsah

Jak již název napovídá, veškerý děj je zaměřen na jeden prostý den I. D. Šuchova v táboře nucených prací na Sibiři. Ivan se po probuzení necítí dobře a zvažuje, že se "hodí marod", avšak nevolnost nakonec překonává a nastupuje do práce. Během toho seznamuje čtenáře s chodem tábora. Popisuje využívání vězňů dozorci, když je sám za pozdní vstávání donucen čistit podlahu v domě dozorců. Pokračuje líčením shonu na snídani, kde se všichni vězni úporně snaží získat každé sousto navíc, zatímco kuchaři a jejich pomocníci si zcela bez pocitu viny berou z jejich porcí. Nedílnou součástí táborového života jsou neustálé prohlídky, prováděné v třicetistupňovém mrazu. Nesnáze na stavbě pomáhá Šuchovovi překonat hlavně parťák Ťurin, jehož autorita pomůže zažehnat problémy s kradením materiálu. Na konci dne si Ivan navzdory vyčerpání na nic nestěžuje, je se svým snažením spokojen a očekává další den.

Ukázka:

Šuchov je potrestán za to, že zůstal ležet v posteli po budíčku:

Šuchov si zatím ležel dál na slehlých pilinách svého slamníčku. Kdyby se to už aspoň nějak vystříbřilo! Buď pořádná horkost, nebo ať to lámání přejde. Takhle to není ani ryba ani rak.