Básnické generace - májovci, ruchovci, lumírovci Almanachy Máj, Ruch, časopis Lumír
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Básnické generace - májovci, ruchovci, lumírovci
Almanachy Máj, Ruch, časopis Lumír
- Polovina 19. století – myšlenkový směr pozitivismus = návrat k hodnotám osvícenství: důraz na rozum a ověřitelná fakta, odmítal romantismus a spekulace – v literatuře je romantismus postupně nahrazován realismem = snaha po co nejvěrnějším ztvárnění skutečnosti
- 2. polovina 19. století – velký rozmach žurnalistiky
50. léta 19. století – období bachovského absolutismu
•Nástup nové generace (májovci) – modernější chápání literatury, chtěli veřejně projevit touhu po novém životě, zajímala je současnost a poznávací funkce literatury, kriticky se stavěli k obrozeneckým ideálům
Přelom 60. a 70. let 19. stol. – dva proudy:
- ruchovci – důraz na vlastenectví, domácí tradici
- lumírovci – „umění pro umění“, zaměření na světový kontext
- Generace májovců
- 1858 mladí autoři seskupení kolem Jana Nerudy a Vítězslava Hálka vydali almanach Máj:
- Adolf Heyduk, Rudolf Mayer, Václav Šolc, Karolína Světlá a Jakub Arbes
- Manifestačně se přihlásili k tvorbě K. H. Máchy, ale romantický rozpor převedli na konflikt lidské svobody a společenských předsudků a přežitků
- Důraz na otázky všelidské, kritika morálky a nedostatků společnosti
- Požadavek pravdivého zobrazování světa (příklon k realismu), světovosti literatury – překlady
- Ruchovci a lumírovci
- Dva proudy v literatuře, které se střetávaly v názorech na funkci literatury a její zaměření:
- Almanach Ruch – 1868 (vydán na počest položení základního kamene Národního divadla) – tzv. škola národní – služba a podpora věci národní
- Obnova historické tematiky, zájem o slovanství, venkov a selství
- Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Josef Václav Sládek
- Lumírovci – tzv. škola kosmopolitní
- Podle časopisu Lumír – od r. 1873
- Navazovali na májovce úsilím o světovost české literatury – hojná překladatelská činnost i vlastní tvorba, v níž využívali podnětů ze světové literatury
- Požadavek umělecké svobody a čistého umění, dokonalost formy, bohatá obraznost
- Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef Václav Sládek
- Jan Neruda (1834 - 1891)
- Básník, prozaik, dramatik, literární a divadelní kritik, novinář; tvůrce českého fejetonu
- Je pokládán za zakladatele českého realismu
- Hlavní představitel májovců, spoluautor jejich literárního programu
- Život:
- Nar. v Praze, studoval gymnázium a pak filozofii a práva
- Pracoval krátce ve vojenské účtárně a pak jako pomocný učitel, poté se věnoval žurnalistice jako redaktor
- V pol. 60. let se stal redaktorem Národních listů
- Podnikl několik zahraničních cest, o kterých psal fejetony (Německo, Francie, Itálie, Uhry, Turecko, Řecko, Egypt, Palestina)
- Trpěl řadou chorob, kterým předčasně podlehl
- Dílo:
- básnické sbírky: Hřbitovní kvítí (1858)