Básnické generace - májovci, ruchovci, lumírovci Almanachy Máj, Ruch, časopis Lumír

Básně zobrazují smrt, lidskou beznaděj, bídu a nešťastnou lásku; ve své době nedoceněny

- Knihy veršů (1868)

- Písně kosmické (1878) – byly úspěšné – téma pomíjivosti lidského času, hrůzy z velikosti vesmíru, který zde ožívá, optimismus vyvolaný vědeckým pokrokem, ale také přírodní lyrika

- Balady a romance (1883) – 18 většinou epických básní, navazuje na Erbena, dovršení ohlasové poezie v té době u nás

- Jak témata obecně lidská (Balada dětská, Romance helgolandská, Balada horská), tak národní (Romance o Karlu IV., Romance o jaře 1848) i biblické a legendární náměty (Balada pašijová, Balada tříkrálová) – převádí je na obecné problémy lidské morálky; JN v nich propojil pochmurné s humorným a přiblížil je tak moderní poezii

- Srozumitelné obrazy i jazyk

- Stírá rozdíl mezi baladou a romancí (zopakujte si žánry – balada, romance)

- Romance helgolandská

- Literární druh: lyrickoepický

- Žánr – spíše balada než romance: má truchlivý průběh a končí špatně (x romance = lyrickoepická báseň, často veselá, radostná)

- Pravidelný rým – střídavý (aba), sloky o 3 verších

- Obsah – John se chystá vyloupit loď, která ztroskotala na pobřeží, dokonce tomu napomohl tím, že zavěsil lampu, aby loď přilákala; když jde loď vyloupit, zjistí, že je tam ještě někdo živý, kdo mu slibuje půl všeho zlata za záchranu – John chce ale vše a nechá ho zemřít. Pak zjistí, že to byl jeho nastávající zeť – odplata za Johnovu nemorálnost a chamtivost;

- Jazyk – srozumitelný, obrazná pojmenování, přirovnání – snadno pochopitelná; přirovnání: a člunek jako liška běží; loď jak černá rakev leží.

- Obrazná pojmenování: Bouř žene koráb u divokém běhu

- Použití přímé řeči postav, zvolání → dramatičnost, zkratkovitost, napětí

- Romance

- (z provensálského romans = románský, v národním, lidovém jazyku, nikoliv v latině) je lyricko-epická skladba různého obsahu s optimistickým závěrem, tím se liší od balady

- Balada

- Básnický žánr na pomezí lyriky, epiky a dramatu. Často smutný až ponurý děj líčí s citovým zaujetím, rychlejšího spádu dosahuje využitím dialogu. Závěr mívá tragické vyznění.

- Prosté motivy (1883) – lyrická poezie, proměny přírody ve čtyřech ročních obdobích, smutek stárnoucího básníka

- Zpěvy páteční (posmrtně 1896) – vyjadřují hořkost i oddanost národu a rodné vlasti

- Prozaické dílo:

- Arabesky (1864) – postavy s nešťastným, podivným osudem, JN jako vynikající pozorovatel

- Črta Trhani – zachycuje drsné charaktery dělníků na stavbě železniční trati

- Různí lidé – fejetony z cest

- Povídky malostranské (1878) – vrcholné prozaické dílo JN – jsou inspirované osudy zvláštních postav na Malé Straně v době jeho dětství a mládí

- Vtipně a ironicky vykreslil prostředí i charaktery, které dobře znal;