Božena Němcová Divá Bára

Divá Bára

Božena Němcová:

4.2.1820 – 21.1.1862

česká spisovatelka, v čele s K. H. Borovským, J. K. Tylem a K. J. Erbenem české literatury 40. a 50. let 19.století (romantismus, doba biedermeieru, doba národního obrození)

patří mezi zakladatele moderní české prózy, autorka venkovských povídek a pohádkových sbírek

vlastním jménem – Barbora Panklová

psát začala po přestěhování do Prahy – publikovala básně v časopisech

manžel se odstěhoval do Uher, omítal jí dávat peníze na děti, živila je sama

velké neštěstí – smrt syna Hynka – zanedlouho napsala dílo Babička

umírá v klidu ve věku 42 let a je pochována na Vyšehradském hřbitově

díla: Babička, Divá Bára, V zámku a podzámčí, Národní pohádky a pověsti apod…

Tato venkovská próza se řadí do českého realismu.
- venkovská próza = realistický obraz venkovského života v polovině 19. století
- přetrvává určitá idealizace postav
- obraz autorova vztahu k určitému kraji
- obraz vesnice s jejími nedostatky lidské pomluvy a pověry př. pověra o narození Báry od té doby jí lidé neřekli jinak jak Divá Bára
- popis Bářina dobrého vztahu k přírodě
- konec idylický svatba Báry
- rozlišeny části: dějové – obsahují velmi častou přímou řeč, méně popisků
popisné – delší než dějové př. popisy hlavních postav

V povídce Divá Bára hledala Němcová klady venkovského člověka a snažila se své hrdinky odměnit za životní útrapy perspektivou radostnějšího života.

Motiv:
zachycení života na venkově kritika tehdejší morálky, pro kterou byl důležitý majetek a výše společenského postaveníodsouzení jedince, který se odmítá ztotožnit s ostatními

Prostředí:
vesnice – Nymbursko v 19. století

Postavy:

Bára – postava všestranně dobrého člověka, dcera pastýře Jakuba, nezávislá, nepodřízená, nezkrotná a odvážná – nebojí se vzepřít společenské nespravedlnosti, překoná strach a pověry, aby pomohla Elišce od nemilého nápadníka

Jakub – nehezký, nemluvný a zamračený

Eliška – představy o pasivní úloze ženy ve společnosti – je smělá, statečná, udánlivě drsná, v jádru ušlechtilá, v zájmu přítelkyně se staví proti celé obci

Farář – hodný a dobrotivý

Panna Pepinka – sestra faráře

Jozífek – Dobrosrdečný, bojácný

Kostelník se ženou – zlí, nemají Báru rádi

Kiliján Sláma – správce, nápadník Elišky, lstivý, bohatý, lakomý

Myslivec – zamilovaný do Báry

Jazykové prostředky:

- množství přívlastků a přirovnání (hrubé jako žíně), metafora (život plyne jako luční potok), metonymie (pěknými slovy oči zasypat), eufemismus (ležet na svatém poli), personifikace (slunce polilo zlatou září zelené údolí)

-občas se vyskytují i metafory a archaismy př. vrkoč, koleska, fortel

- časté velmi rozsáhlé a výstižné popisy

- užití nářečí

Kompozice: