BOHUMIL_HRABAL ostře sledované vlaky

Cíl

Hrabal kritizuje válku a přichází s názorem, že se měli všichni Češi postavit Němcům na odpor, jakmile vtrhli do země a ne nečinně přihlížet.

Kritizuje maloměšťáctví - Miloš má pocit, že ho každý sleduje zpod záclony - sebevraždu, pokrytectví a fašismus.

Hlavní myšlenka

• Kritika fašismu a druhé světové války, která přinesla mnoho škod na lidských životech. Přiblížit chod malé železniční stanice v roce 1945, kdy republikou projížděly ostře sledované transporty. Kvůli jejich zpoždění neváhali Němci střílet. Vyvrcholením novely je úspěšný pokus o zastavení a fatálním zničení důležitého, ostře sledovaného transportu se střelivem.

• Další z autorových myšlenek bylo říci čtenářovi, že nic není takové, jak vypadá a že za vlast může bojovat kdokoliv, bez ohledu na to, jaký je.

Charakteristika hlavních postav:

Miloš Hrma : nesmělý začátečník, zcela pohlcen svými vnitřními problémy, rozporem mezi přemírou vroucí milostné touhy a nedostatkem zkušenosti při jejím naplnění

Výpravčí Hubička : sprosťák, pyšný na svou sexuální přitažlivost

Přednosta stanice : vášnivý chovatel holubů, vnitřně vyrovnaný, neboť svou zlost si vylévá do světlíku a na své ženě.

Děj:

Hlavním hrdinou je dvaadvacetiletý Miloš Hrma - záškolák - působící na malé železniční stanici Kostomlaty, nedaleko městečka, kde žije se svými rodiči.

Ve stanici působí výpravčí Hubička, který je pro Miloše vzorem a jenž se v celém kraji proslavil tím, že orazítkoval telegrafistce Zdeničce zadnici. Z tohoto případu se stane aféra, kterou vyšetřuje sám dopravní šéf a jíž nejvíce trpí přednosta stanice, který chová holuby a touží po povýšení na inspektora státních drah a získání titulu barona Lánského z Růže. Miloš se vrací na stanici po neúspěšném pokusu o sebevraždu, kdy si podřezal žíly pro svůj neúspěch se svou dívkou Mášou. Je konec války a Němci se pomalu stahují. Malou železniční stanicí projíždí mnoho transportů Němci ostře sledovaných vlaků. Jeden německý vlak, vezoucí střelivo, se stává ostře sledovaným pro výpravčího Hubičku a Miloše. Využijí společné noční směny a s napětím očekávají balíček výbušniny. S balíčkem přichází na stanici Němka Viktorka Freie, která mezi čekáním přesvědčí Miloše, že je opravdový muž a pak odchází. Ve stejnou dobu je spojenci proveden velký nálet na Drážďany a osobní vlak přiveze na stanici vyděšené Němce. Miloš s nimi však už necítí lítost, spíš lituje zmrzačený dobytek, přepravovaný ve vlacích z fronty. Miloš, plný odvahy, odhodlání a nabytého sebevědomí hodí sám třaskavinu na ostře sledovaný vlak, ale je při tom postřelen jedním Němcem, kterého také zraní. V příkopu oba umírají. Než Miloš umře, uvědomí si detonaci, kterou způsobil, že se vlastně pomstil Němcům za svého dědečka, kterého na počátku okupace přejeli tankem. Umírá se slovy: „ Měli jste sedět doma, na prdeli…“