Božena Němcová - Babička

Božena Němcová - Babička

Zařazení do kontextu:

Božena Němcová, byla rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová. Byla to česká spisovatelka. Zakladatelka novodobé české prózy. Božena Němcová byla spolu s Karlem Havlíčkem průkopnicí realismu v české literatuře. Byla v popředí české literatury ve 40. a 50. letech 19. století.

Charakteristika literární tvorby:

Je to autorka venkovských povídek. Psala prózu, pohádky, povídky, básně a pověsti. Díla obsahují množství podnětů (např. motivy sociální nerovnosti). Ve svém díle zobrazovala národní život a podílela se také na sbližování českého a slovenského národa.

Literární tvorba:

V zámku a podzámčí – realistická povídka

Babička – patří mezi nejznámější díla

Divá Bára – povídka

Národní báchorky a pověsti – zpracování českých pohádek

Rozbor díla:

Literární druh – epika, próza

Literární žánr – povídka

Doba děje – 19. století

Místo děje – Ratibořice, Na starém bělidle

Námět – obraz z venkovského života, který byl ovlivněn vlastními prožitky B. Němcové
(v té době žila v bídě a trápila se, protože jí zemřel syn Hynek. V psaní hledala útěchu)

Téma – život prostých lidí, vzor dokonalosti člověka, obsahuje vzpomínky autorky na své dětství

Kompozice:
Dílo je rozděleno na 9 kapitol, každá z nich je označena římskými číslicemi. Zobrazuje obraz venkovského jazyka a vzpomínky na mládí. Dílo je psáno er-formou a ich-formou
(babiččino vyprávění).

Jazyk a styl:

V díle jsou lidové prvky – pobožní lidé mluví spisovným jazykem a normální lidé mluví nespisovným jazykem. Občas se objevují i vulgární výrazy. V díle se objevuje nářečí, archaismy, přirovnání a přímá řeč. V díle je kontrast ideálu s reálným životem. Obsahuje dvě dějová pásma – život babičky a to jak babička popisuje tamní zvyky. V závěru je epilog – jak babička umírá, pohřeb. V díle jsou dlouhá souvětí a rozsáhlé popisy osob a prostředí.

O díle:

Dílo bylo vydáno poprvé v roce 1855. Jedná se o nejslavnější dílo Boženy Němcové.

Zobrazuje národní život společnosti na venkově. Dílo bylo přeloženo do více než 20 jazyků. Ilustrovala ji řada významných, výtvarných umělců.

Hlavní myšlenka:

Oslava moudrosti, pracovitosti, šlechetnosti venkovského člověka, jeho vlastenectví a vztah k domovu, jazyku a českému národu.

Děj:

Kniha začíná příjezdem babičky na Staré bělidlo ke své dceři Terezce. Babičku vítají obyvatelé vesnice a všichni si ji zamilují pro její laskavost. Babička má 4 vnuky: Barunku, Adélku, Viléma a Jana. Snaží se je vychovávat v duchu lásky a mírumilovném soužití s přírodou a vlastenectví. Babička je moudrá, vyrovnaná žena, která je zvyklá tvrdě pracovat a všem pomáhat a je oporou. V knize jsou zobrazeny každodenní činnosti babičky, dětí a jiných lidí. Později se babička setkala s kněžnou a její schovankou Hortensii, které si ji také zamilovaly. Babička byla dokonce pozvána na zámek. Vedlejší epizoda je příběh Viktorky, která byla bláznivá, žila v lese a zemřela při bouři. Nakonec babička umírá na Starém bělidle mezi mnoha přáteli. Na její pohřeb jde obrovský průvod lidí. Dokonce paní kněžna se dívala ze svého okna a řekla: „Šťastná to žena“