Božena Němcová - Babička
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Hlavní postavy:
Babička (Magdalena Novotná) – Je moudrá, zručná a milující. Vždy každému pomůže a poradí. Je pracovitá, silně věřící a drží se zvyků. Je plná síly a energie. Je oblíbená u ostatních lidí. Pozitivně zasahuje do osudů lidí ve svém okolí. Má dobrý vztah k přírodě, zvířatům a k vlasti.
Barunka – Je nejstarší, klidná, poslušná a vidí v babičce vzor. Zobrazuje autorku B. Němcovou.
Jan a Vilém – Divocí a zlobiví bratři Barunky. Rádi poslouchají babiččiny příběhy.
Adélka – Nejmladší sestra Barunky. Je zvědavá, bystrá a učenlivá
Terezka – Dcera babičky, matka dětí. Nemá ráda báchorky a pohádky.
Pan Prošek – Manžel Terezky. Je hodný.
Paní kněžna Zaháňská – Je milá, obětavá, přátelí se s babičkou, pomáhá chudým a obyčejným lidem.
Viktorka – Dívka, která se zamiluje do vojáka. Její příběh končí tragicky, protože otěhotní a její hoch ji opouští. Ona se zblázní a žije v lese. Lidem nedůvěřuje. Své dítě hodí do jezu a ji zabije blesk. V jejím příběhu, jakoby Němcová volala po spravedlnosti pro ženy, které se rozhodnout převzít osud do vlastních rukou, ale společnost je odsuzuje k zániku.
Realismus:
Umělecký směr, který ovládl literaturu ve 2. polovině 19. století. Je objektivní. Realistická díla se vyznačují podrobným popisem prostředí i literárních hrdinů. V počátcích se jednalo tzv. o popisný realismus, který později přešel v realismus kritický, který nejen popisoval, ale také hodnotil. Zvláštním druhem realismu je naturalismus – vyhranění realismus, zaměřený hlavně na nejhorší stránky společnosti, zavádí nás do nejnižších sociálních vrstev. Vychází z myšlenky, že je člověk ovládán pouze svými pudy.
Další představitelé českého realismu:
Karel Havlíček Borovský – Král Lávra
Jan Neruda – Povídky malostranské
Alois Jirásek - Psohlavci
Romantismus:
Umělecký směr 1. poloviny 19. století. V českých zemích se prosadil asi ve 30-40 letech 19. století. Prosadil se zejména v literatuře. Název je dovozen od slova román = prozaický epický žánr. Romantismus je odrazem odporu umělců vůči soudobé společnosti. Autoři zde vyjadřují sny o lepším, dokonalejším světě. Cítí nepřekonatelný rozpor mezi sebou a společností.
Rysy:
klade důraz na svobodu jedince
způsob zobrazení skutečnosti je subjektivní
častým námětem je láska
klade důraz na fantazii, tajemnost a osudovost
ruší pravidla, dává volnost verši a vytváří bohaté metafory
Další představitelé romantismu:
George Gordon Byron – Childe Haroldova pouť
Victor Hugo – Cromwell
Walter Scott – Lidové zpěvy skotského pohraničí