ČD Cizinec

CIZINEC

Autor: Albert Camus

Vznik: 1942

Literární druh: epika

Literární žánr: román

Jazyk: spisovný, krátké věty (zvětšující se napětí), přímá i nepřímá řeč, suchý, informační

Kompozice: chronologická (s retrospektivními prvky), odstavce, 11 kapitol (1. část 6 kapitol, 2. část 5 kapitol)

Vypravěč: ich-forma, autorský postoj (obhajuje hlavního hrdinu a sympatizuje s ním)

Časoprostor: polovina 20. století; Alžírsko, vězení

Motiv díla: smysl života; vina a trest; samota; absurdnost soudních procesů a celého světa; lhostejnost; smíření s vlastním osudem; logické pojetí vlastní existence; odsouzení člověka jen za to, že je jiný

Idea díla: Chování a jednání s člověkem, který je jiný, což nikdo nedokáže pochopit, a proto jím opovrhují. To, že je člověk jiný, neznamená, že je špatný.

Charakteristika postav:

1. Mersault

• mladý úředník

• nezapadá do normálního světa, nezúčastněný, nemá cíle, neprojevuje emoce, nechává svůj život plynout, vše vnímá jen „logicky“ bez zapojení emocí X emoce cítí (láska)

• zvláštní vztah ke slunci (teplu) -> jakmile mu je horko, tak se přestane ovládat a ztrácí přehled o dění kolem něj

1. Marie

• mladá, velmi krásná

• zamilovaná, těší se z maličkostí, hodná, obětavá

• oproti Mersaultovi plná života, veselá, „normální“

1. Raymond

• agresivní, ne moc chytrý, dělník, rváč, primitiv

• hrubý k ženám

1. Salamano

• starý, sešlý

• zlý ke svému psu X když ho ztratí, tak mu to je líto

• jediný přítel je jeho pes

1. Céleste

• hodný, správný chlap

• vede restauraci

• snaží se pomoci

Vztahy mezi postavami:

1. Mersault + Marie

• milenci

• začnou se vídat den po pohřbu Mersaultovy matky

• mají spolu hezký vztah, užívají si společného času

• Marie se do něj zamiluje i přesto, že je „divný“

• Marie ho navštíví i ve vězení, chce si ho vzít (Mersault se k tomu nijak nestaví, bere to jako fakt)

• Mersault nad ní ve vězení přemýšlí a zjišťuje, že jeho cit k ní postupně chladne

1. Mersault + Raymond

• přátelé, sousedé

• Raymond ho obdivuje (přijde mu zajímavý a chytrý

• Mersault ho kryje a snaží se mu pomáhat

1. Mersault + Salamano

• sousedé

• Mersault se snaží starému muži pomoct s nalezením psa

1. Mersault + Céleste

• Céleste má Mersaulta rád

• Mersault často chodí k němu do restaurace

• Céleste se ho zastane u soudu a Mersault je mu vděčný

Děj: Mersault žije obyčejný, vcelku nudný, život. Jednoho dne je jeho klid narušen zprávou z ústavu, kde pobývala jeho matka. Mersault se dozví, že matka zemřela a on ji musí jet na pohřeb. Při pohřbu nepociťuje Mersault žádnou lítost či smutek a dokonce se po návratu domů seznámí s rozkošnou mladou Marií, se kterou postupně poznává různé milenecké rozkoše. Avšak vše se změní, když se jeho soused Raymond ocitne v problému, kvůli tomu, že zmlátil jednu ženu. Mersault je předveden jako svědek a Raymonda se zastane. V tu chvíli ještě ale netuší, že zde všechy problémy teprve začínají. Když si Raymond, Mersault a Marie vyjedou ke známým na pláž, tak při odpolední procházce zjistí, že jsou zde i Arabové, kteří Raymonda pronásledují kvůli potyčce, kterou měl se svou milenkou. Při prvním střetu předá Raymond svůj revolver Mersaultovi, aby měl jistotu, že neudělá něco hloupého. Později téhož dne se jde Mersault sám opět projít po pláži. Horko je neúnosné a Mersault se snaží dojít až k prameni, u něhož by se mohl ochladit. Když dorazí na dané místo, tak tu spatří odpočívat jednoho z Arabů. Posměvačný pohled onoho Araba a neutichající horko Mersaulta vytočí natolik, že po něm vystřelí. I přesto, že je Arab mrtev, tak vystřelí ještě čtyřikrát. Když je Mersault zatčen, tak neprojevuje žádnou lítost nad svým činem, což udiví i jeho obhájce. Mersault si plně neuvědomuje, v jaké situaci se ocitl. Jednou ho přišla navštívit Marie a řekla mu, že až vyjde z vězení, tak by si ho ráda vzala. Avšak ani toto nevzbudí v Mersaultovi žádné emoce. Při soudním procesu Mersault moc nevnímá a nesnaží se přetvařovat či lhát ve svůj prospěch. Ve skutečnosti mu celý proces přijde velmi zdlouhavý, otravný a dokonce uznává, že obžaloba měla lepší argumenty než jeho obhájce. Nakonec je rozhodnuto, že Mersault bude popraven. Tato skutečnost s ním přeci jen trochu zamává a najednou ztratí svou lhostejnost a jistotu. Avšak obě dvě tyto vlastnosti se mu vracejí, jakmile je zase sám a může nad vším přemýšlet. Uvědomuje si, že je vlastně se vším smířem a že je jedno, zda umře teď nebo za 20 let. V den popravy už bere vše jako vysvobození a nalézá v popravách něco vzrušujícího.