ČD Evžen Oněgin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
EVŽEN ONĚGIN
Autor: Alexandr Sergejevič Puškin
Vznik: 1825-1833
Literární druh: epika (lyricko-epická poezie)
Literární žánr: román (ve verších)
Časoprostor díla: Petrohrad (městský život, společenské události, každodenní ruch, bohatí lidé, více „rozlétané“) X venkov (chudší lidé, klidnější, romantičtější, mnoho přírodních motivů)
Začátek 19. stol.
Charakteristika postav:
Evžen Oněgin -> mladý muž šlechtického původu, má rád společenský život a zábavu (rád se šlechtí), chytrý, povrchní, poněkud rozpolcený -> ženy rád svádí, ale stále se nezamiloval
Taťána -> krásná, upřímná, na nic si nehraje, stydlivější, milá, skromná, vstřícná, chová hluboké city, má čistou duši
Lenskij -> přítel Oněgina, básník, snílek, velmi romanticky založený, vášnivý
Olga -> mladší sestra Taťány, partnerka Lenského, opakem Taťány -> energická, veselá, hravá, povrchní, společenská
Vztahy mezi postavami:
Taťána + Oněgin -> Taťána je zpočátku Evženem odmítnuta, avšak následně se role obrátí a ke konci díla Taťána odmítá Oněgina. Jejich vztah bych popsala jako zamilovanost v nesprávném čase (zjednodušeně se prostě nesešli).
Oněgin + Lenskij -> Zpočátku byli přáteli a rádi spolu vedli různé filozofické debaty, avšak poté, co se Evžen snaží Lenskému přebrat Olgu, se pohádají a chtějí si dát rozhodující souboj. V tomto souboji Lenskij umírá a Evžen si vše uvědomí a je zdrcen.
Forma: er/ich forma -> vypravěč se také zapojuje do příběhu
Jazyk: spisovný, anafory, personifikace, přímá řeč, řečnické otázky
ONĚGINSKÁ STROFA: každá sloka má 14 veršů (8/9 slabičné), 4-stopý rýmovaný jamb
Kompozice: 8 hlav, řazeno chronologicky, velké kontrasty (zrcadlová kompozice)
Idea díla: Nenaplněná láska, zrazené přátelství a touha po klidnějším, mírnějším životě. -> Člověk může vypadat spokojený, ale uvnitř může chtít něco úplně jiného a trápit se.
Děj: Evžen, který se již delší dobu pohybuje pouze ve vyšších kruzích, chodí na různé plesy, je obklopen ženami a v podstatě nic jiného nezná, je již tímto životem unaven a znuděn a tak se vydá na venkov za svým nemocným strýcem. Jelikož strýc svůj boj nevyhraje, tak Evžen přebírá jeho venkovské sídlo a seznamuje se s Lenským, který je sice mladší a naivnější, ale i přesto se spřátelí a zjistí, že spolu mohou debatovat o rozličných věcech. Avšak vše se změní, když společně navštíví sestry Olgu a Taťánu, jelikož Taťána se do Oněgina zamiluje a rozhodne se mu projevit své city v dopise, který však zůstává bez odpovědi. Při další návštěvě sester se dokonce Oněgin pokouší Lenskému přebrat Olgu, což se Lenskému nelíbí a vyzve Oněgina na souboj, ve kterém zemře. Zdrcený Oněgin se vydává na své cesty po Rusku a když se vrátí, setká se znovu s Taťánou na plese, ale tentokrát je jí naprosto okouzlen a rozhodne se ke stejnému kroku jako před lety ona. Avšak Taťána se takto rozhodne také a Oněginův dopis a i další osudy hrdinů zůstávají nezodpovězené.
Ráda bych k dílu dodala, že pro mne byl konec opravdu zdrcující, jelikož uvědomění, že se oba hlavní hrdinové milují, ale i přesto spolu nejsou, je velice zvláštní.
