Česká poezie na přelomu 19. a 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
v 90. letech se někteří básníci staví přímo do role buřičů ze zklamání měšťáckou společností
stávají se bohémy (Viktor Dyk, Karel Toman, Fráňa Šrámek, František Kellner, Petr Bezruč)
VIKTOR DYK *1887 – 1931
pracoval jako novinář
svůj život předčasně ukončil, utopil se v moři
řadíme ho k tzv. generaci symbolistů
k jeho nejznámějším sbírkách lyricky zaměřeným patří:
A porta inferi (pochází z jeho mládí, vyznívá pesimisticky, nedůvěřuje životu, cítí se zklamán)
Okno (vlastenecky zaměřená, nejznámější báseň: Země mluví
nejznámější jeho próza:
Krysař (krátká povídka, nečekaný konec, je ovlivněna symbolismem; Dyk tu použil pověst o krysařovi a jeho kouzelné píšťalce.Zde krysař přichází do města Hamela, aby vyhnal krysy. Za to mu je slíbená odměna.Za nedodržení slibu se městu pomstí, jeho kouzelná píšťala vyvede všechny občany z města, když jim slibuje lepší a spravedlivější život. Zavede je k propasti a oni se zabijí. Nechá žít jen dva obyvatele: místního hlupáčka a nemluvně, které je symbolem nového života.
KAREL TOMAN *1877 – 1946
jeho poezie byla ovlivněna lyrikou Nerudovou a Hálkovou
hlavním tématem je vlastenectví
vlastním jménem Antonín Bernášek
patřil do skupiny anarchistických buřičů
byl to básník a překladatel
proti společnosti se bouřil bohémským způsobem života a tuláctvím
nejvýznamnější sbírky:
Pohádky krve (polemizuje s Mrštíkovou Pohádkou mojí; vysmívá se její idiličnosti)
Torzo života (báseň „Sentimentální pijáci“ o bohémském životě, „Cassius““Měsíce“)
FRÁŇA ŠRÁMEK *1877 – 1952
rodák ze Sobotky u Jičína
nedokončil práva
1. světovou válku prožil na různých frontách
odtud jeho důsledný antimilitaristický (protivojenský)
jeho poezie má sociální podtext, je provokující a výrazně citová
Modrý a rudý (protiválečná poezie, název odvozen od modré barvy uniforem vojáků a rudé barvy krve- symbol anarchismu; Raport = neznámější , voják hlásí svému veliteli, že ve snu viděl svého mrtvého koně i sebe;
Splav (sbírka milostné lyriky, oslavuje lásku k ženě a lásku k životu = vitalismus
PETR BEZRUČ * 1867 – 1958
vlastním jménem Vladimír Vašek
nedokončil filozofickou fakultu
byl zaměstnán jako poštovní úředník, ve F. Místku , v Brně a v Kostelci na Hané
patří k protispolečenským buřičům
své verše vydával nejdříve v časopise Čas, z nich později vznikla sbírka Slezské číslo
své básně dále upravoval, definitivní podobu získaly až v roce 1909 pod jménem Slezské písně
jsou to moderní sociální balady (lyricko-epické skladby s pochmurným dějem, tradičnost vyplývá ze špatných sociálních poměrů a národnostního útlaku slezského lidu)
Červený květ (původní báseň, symbol kaktusu, který kvete krátce, ale je krásný jako slezský lid)