Charlotte Brontëová Jana Eyrová

Jana Eyrová

Charlotte Brontëová:

- 1816–1855

- na svou dobu byla velmi vzdělaná

- její sestra Emily napsala knihu Na větrné hůrce

- ze začátku psala pod mužským pseudonyme – Wellesley

- kritizovala anglikánskou církev

- zemřela pravděpodobně na tuberkulózu, možný je i tyfus

Motiv:

- přiblížení sociálního postavení hlavní postavy

- ztvárnění viktoriánské doby

- zájem o ženy, trpící samotou, společenskou bezvýznamností, bídou, ale jsou vzdělané, duševně bohaté a pracovité

Prostředí:

-30. léta 19. století, internátní škola v Lowoodu, panství Thornfield

Postavy:

Jana Eyrová – v dětství – utažená, skromná, bouří se proti nespravedlnosti v ústavu, staví se za slabé, cílevědomá, snaživá, ráda se učí, ochotná pomoci druhým, tvrdohlavá, trpělivá, chápavá, laskavá, pokojná

Pan Rochester – hodně toho prožil – je tvrdý, bohatý, uměl být krutý, ale i něžný, měl dobré srdce, nešťastný

Jazyk:

- román zasazený do viktoriánské doby na anglických velkostatcích

- jedná se o sociálně-psychologický román

- spisovný jazyk bez hovorových vět

- francouzština, autobiografičnost, úvahy, protiklady, prozaika

- slova nenáročná k přečtení a pochopení

- ich-forma, přirovnání, metafory

- kontrasty – krása x ošklivost, chudý x bohatý, chytrost, citlivost x hloupost, namyšlenost

Kompozice:

- psané chronologicky

- občas se objevuje retrospektivní postup

- dělené do 37 kapitol

Děj:

Jana vyrůstala u své bohaté tety, která ji nenáviděla. Když se Jana bránila útok jejího syna Jana, rozhodla se, že dívku pošle do internátní školy. V Loowodském ústavu prožije Jana osm let ve skromných podmínkách a poté se rozhodne podat si inzerát na místo vychovatelky. Je přijata do Thorfieldu, kde má učit malou francouzsku Adélku. Pod vedením hospodyně je tu šťastná. Po nějaké době pomůže na cestě osamělému jezdci, o kterém se později dozví, že je majitelem Thorfieldu. Pan Rochester si po krátké době Janu velmi oblíbí. Jednou v noci Jana ucítí kouř a pana Rochestera zachrání z plamenů, které někdo založil v jeho pokoji. Tato příhoda je poněkud ututlaná a Jana si poprvé uvědomí, že v Thorfieldu je nějaké hrůzné tajemství.

Pan Thorfieldu si brzy pozve šlechtickou společnost a po Janě vyžaduje, aby s nimi trávila večery. Jednou za nimi přijde stará cikánská věštkyně. Poté co předpověděla budoucnost snoubence pana Rochestera si zavolá Janu. Ta se dozví, že věštkyně je pan Rochester. Ke společnosti se připojí podivín pan Mason, který je opět za záhadných okolností zraněn. Jana ho ošetřuje, ale tajemství je před ní ukryto.

Po odjezdu smetánky pořádá pan Rochester Janu o ruku. Ta je do něj již dlouho zamilovaná, a proto souhlasí. Při svatebním obřadu se však od pana Masona dozvídá, že je Rochester již ženatý, a to se šílenou ženou, která se ho snažila zabít.