Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Česká literatura období humanismu a renesance

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (42,18 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Česká literatura období humanismu a renesance (asi 70. léta 15. století – 20. léta 17. století) V českých zemích se rozvinul spíšehumanismus,a přitom se musel vyrovnávat sezvláštností českých poměrů: vlivem husitství totiž u nás na jedné straně existovala tradice reformního hnutí a soužití (byť konfliktní) různých vyznání; na druhé straně však došlo k přerušení slibného kulturního vývoje doby Karla IV. a k zpřetrhání přímých kulturních vazeb mezi českými a ostatními zeměmi západního křesťanství. (Právě díky Karlovi IV. první kontakty – jeho přítel F. Petrarca navštívil Prahu.) Pronikání humanismu od pol. 15. stol. ovlivnil ItalEneáš Silvius Piccolimini (papežský vyslanec v Praze, pozdější papež Pius II.), známý dnes u nás spíše jako odpůrce husitů, ale ve své latinsky psanéČeské historii uvedl, že „každá česká selka zná bibli lépe než italský kněz“ (což bylo přínosem husitské doby). Podle humanistické zásady „ad fontes“ se pořizujínové překlady bible, které měly obrovský význam prorozvoj národního jazyka i literatury (nejen u nás, ale i jinde často daly základspisovné normě národního jazyka). Pražská univerzita novým proudům nepřála (v důsledku Kutnohorského dekretu 1409 ztratila nadlouho mezinárodní ráz a prestiž, byla v izolaci), proto nadaní studenti odcházejí za vzděláním často do ciziny, hl. do Itálie. Humanismus omezen zpočátku jen naučenecké kroužky –katolíci z řad šlechty a duchovenstva, píší latinsky,italské vzdělání,kontakty v Evropě.Posléze proniká i mezivzdělance měšťanského původu –utrakvisté, studovali v Německu, píší česky. Proto v českém humanismu lze rozlišit2 proudy: Latinský (mezinárodní) – napodobuje antické vzory, proto úsilí o klasickou (ciceronskou) latinu, menší vliv doma, větší ohlas v Evropě; i když také se snaží ovlivnit domácí dění; Český (národní) – snaží se dokázat, že čeština se vyrovná latině (dokáže vyjádřit to, co latina), proto překlady a snaha prosazovat a tříbit češtinu; literaturu pojímá prakticky, především jako prostředek poznání, směřuje k vytvoření naučné literatury v češtině. A protože tento proud byl pro rozšíření humanismu u nás rozhodující, má literatura tohoto období celkově většinou naukový, vzdělávací ráz, řeší společenské, veřejné otázky, tj. snaží se o nábožensko-výchovné působení, propagaci politických názorů apod., estetická funkce ustupuje do pozadí (ne však dokonalost formy, ta je považována za samozřejmou). Hlavní oporou humanistické vzdělanosti se postupně stává jednota bratrská. Oba proudy se doplňovaly, často i prolínaly, nestojí proti sobě, latina měla vliv na rozkvět češtiny. V českém prostředí došlo tedy ke svébytnémuprolnutí humanismu a reformace. Literatura v plném smyslu renesanční (se zaměřením na individualitu, s oslavou pozemských radostí, s renesanční chutí do života, zábavná) se u nás objevuje jen vzácně: Hynek z Poděbrad – překlad 11 novel z Dekameronu, několik vlastních rozmarných básní s renesančním milostným prožitkem, např. Májový sen. Frantova práva – satira, parodie cechovních předpisů, projev renesanční nespoutanosti. Knížky lidového čtení –od poč. 17. stol. – zábavné, nenáročné zpracování lidových vyprávění, např. o Enšpíglovi, o doktoru Faustovi, z našeho prostředío bratru Janu Palečkovi (šašek Jiřího z Poděbrad, nositel humanismu jednoty bratrské, pomáhá chudým svými žertovnými kousky). Latinský humanismus: Jan z Rabštejna –vysoký katolický hodnostář -Dialogus – formou dopisu podaná autorova fiktivní diskuse se 3 šlechtici o situaci, kdy Jiří z Poděbrad čelí domácí opozici podporované papežem, autor hledá cestu ke smíru a přitom vyjadřuje zásadní humanistickou myšlenku – právo lidí na odlišné názory. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – vysoký katolický hodnostář, v čele pražské královské kanceláře Vladislava II. Jagell., z níž vytvořil ohnisko humanismu, věhlas v Evropě – bohatá korespondence, hodně cestoval, vybudoval velkou knihovnu, dílo – filozofující prózy, rozmanité básně – např. moralizující Žaloba ke sv. Václavu. Jan Dubravius –olomoucký biskup, ohlas v Evropě ještě větší než Hasištejnský, jeho dějiny Čech pramenem pro zahraniční historiky,Rada zvířat – báseň věnovaná Ludvíku Jagell., z rad vyplývá humanistické pojetí panovníka, který má usilovat o přízeň poddaných čestným a spravedlivým jednáním. Jan Campanus Vodňanský –básník, dramatik, rektor praž. Karolina, o něm román Z.Winter Národní humanismus: Viktorin Kornel ze Všehrd – původem měšťan, povýšen do šlechtického stavu, zpočátku patřil ke kroužku Hasištejnského, pak doslova zakladatelem českého proudu, „předmluva“ k překladu latinského spisu (Jan Zlatoústý: Knihy o napravení padlého) se stala programem národního humanismu – je v ní požadavek, aby český vzdělanec psal česky, chválí češtinu a jde mu o to, aby se vypracovala na úroveň latiny. Právnický spisKnihy devatery (hájí města) Václav Hájek z Libočan – Kronika česká –jde spíše o historickou beletrii, tj. prózu spíš uměleckou než věcnou – historicky nevěrohodná, hodně si sám domýšlí a vymýšlí, ale poutavě vyprávěná, čtenářsky oblíbená, psaná z katolického hlediska. Mikuláš Dačický z Heslova – Paměti –osobité, zajímavé historické dílo, podává plastický obraz událostí zejména přelomu 16. a 17. století až do doby pobělohorské, prokládá vtipnými verši; kutnohorský erbovní měšťan, bouřlivý, nevázaný život, renesanční vyznavač pozemských radostí – takto je představen i v hrách L. Stroupežnického a ve slavném filmu Cech panen kutnohorských. Mikuláš Konáč z Hodiškova– prestižní tiskař 1. pol. 16. stol., překladatel, autor adaptace staroindických bajek s postavou Bidpaje –Pravidlo lidského života. Jan Blahoslav(1523-1571)–jedna z nejváženějších a nejvšestrannějších osobností, v níž se spojují humanismus a reformace, biskup jednoty bratrské, z měšťanské rodiny, vzdělání na německých univerzitách, zabýval se literaturou, hudbou, řečnictvím, historií, jazykovědou. Filipika proti misomusům(= nepřátelům vzdělání, hl. vyššího a uměleckého) – působivý řečnický projev, v němž pádnými důkazy (argumenty) za pomo

Témata, do kterých materiál patří