Člověk proti zkáze

Dílo:

počátek tvorby:

Boží muka, Trapné povídky

• povídky, ve kterých se pozastavil nad svobodou člověka v době,ve které žil

Loupežník

• hra, ve které se vysmíval měšťáckým řádům

Francouzská poezie moderní doby

• překlady moderních francouzských básníků

do poloviny 20. let:

RUR ( Rossum´s universal robots)

• alegorická hra, ve které vyjádřil svůj záporný vztah k technickému vývoji

• vzniklo zde slovo robot

Obsah:Toto fantasticko-utopistické dílo se odehrává na ostrově kdesi uprostřed moře. Na ostrově je ústřední továrna na Rossumovi Univerzální Roboty. Tito Roboti jsou prodáváni do světa jako levná pracovní síla

Helen, manželka ředitele továrny, přiměje vrchního inženýra výroby Robotů Dr. Galla, který ji jako všichni ostatní ředitelé na ostrově miluje, aby dal Robotům duši, umožnil jim rozhodovat se a být jako lidé. Poté, co si Roboti uvědomí svoji fyzickou i psychickou nadváhu nad lidmi, vyhlásí lidem válku a všechny vyhubí. Helena, domnívaje se, že tím sebe a ostatní lidi na ostrově zachrání, spálí recept na výrobu Robotů a všichni na ostrově, kromě vrchního stavitele Alquista, který proti Robotům nebojoval, padnou. Roboti, kteří byli vyrobeni bez pohlavních ústrojí a umírají po dvaceti letech z opotřebování, se snaží přimět Alquista, aby znovu napsal recept výroby. Ten jim vyčítá jejich šílený plán vyvraždit všechny lidi a když se dozví, že on je jediným člověkem, který zůstal na světě, v zoufalství vyžene Roboty ze své pracovny a usne. Probudí ho dvojice Robotů, kteří jsou jako lidé. Narozdíl od ostatních Robotu pociťují lásku, něhu a vše ostatní, co předtím dokázali pouze lidé. Alquist je nadšeně posílá do světa jako nového Adama a Evu, aby stvořili nové pokolení.

Závěr díla:

V tomto díle se zračí Čapkův postoj k technice a pokroku, na který se ne vždy díval nadšeně. Čapek měl vždy v živé paměti hrůzy I. světové války, ve které byla v tak hojné míře zneužita technika proti lidstvu. Čapek moc dobře věděl, že veškerá technika může být lidstvu k ničemu, pokud ji nedokáže využít. Čapek si všímá toho, že my jsme občas sami Roboty. Že máme svoje zautomatizované a naučené kroky a výrazy, které neustále omíláme a ubíjíme svůj život stereotypem. A naopak stroje, které my jsme stvořili, abychom nemuseli vykonávat stereotypní práci, jsou občas vynalézavější než my. Čapek se také zaobírá důležitým aspektem našeho života, prací.. Bez práce bychom zakrněli, protože by nebylo proč se o cokoli zajímat. Domin, ředitel továrny chtěl přeci dobro pro všechny. Nechtěl, aby lidi museli pro někoho pracovat, aby museli dřít od slunce do slunce. Ale v tom se právě mýlil, protože lidé musí dřít, aby se nezbláznili. A Roboti vlastně chtěli jenom to, co právem zasluhovali, možnost rozhodování, i když toho nemuseli dosáhnout takovými prostředky jakými toho dosáhli. Roboty jako takové za to stihl spravedlivý trest, ale živé, to společné pro lidi i pro Roboty, to přežilo.