Divá Bára - Božena Němcová

Božena Němcová

DIVÁ BÁRA

1856

LITERÁRNÍ DRUH: epika

LITERÁRNÍ ŽÁNR: povídka

LITERÁRNÍ FORMA: próza

ČASOPROSTOR: 19. století, vesnice Vestec, blízko Nymburka

MOTIVY: vesnický život, pověrčivost, strach, láska

DĚJ:

Chudý pastýř Jakub se oženil s chudou děvečkou Bárou. Po roce se jim narodila dcera a pojmenovali ji po matce. Matka však zemřela a Jakub se svou dcerkou zůstal sám. Lidé si mysleli, že Báru polednice vyměnila za jiné dítě a začali jí říkat divá Bára. Byli přesvědčeni, že dítě má zlé síly. Když Bára vyrostla, ničeho se nebála, nevěřila na strašidla a byla jedinou dívkou co uměla plavat. Byla silná, dokázala zkrotit dobytek, kterého se báli i chlapci. Mnoho lidí ji nemělo rádo a považovali ji za čarodějnici. Jedinými jejími přáteli byli syn kostelníka Jozífek a neteř faráře Elška. Jozífek Báru tajně miloval. Když vyrostli, Jozífek studoval ve městě a Elšku její tetinka paní Pepinka poslala na tři roky k její bohaté tetě do Prahy. Bára zůstala doma s tatínkem. Po třech letech se Elška vrátila zamilovaná do doktora Hynka i přesto, že si měla vzít správce. Řekla o tom Báře, která jí chtěla pomoct a převlékla se za strašidlo. Správce, kostelník a jeho pomocník procházeli lesem, kde se zjevila Bára a vyhrožovala správci smrtí a on upadl do mdlob. Kostelník i jeho pomocník utekli do vsi a s ostatními sedláky šli to strašidlo hledat, ale našli jen bílou plachtu a Bářinu sukni. Uspořádali velké shromáždění a rozhodli, že Bára bude muset strávit noc na hřbitově. Lidé ji litovali a prosili za její odpuštění. Ona ale neměla strach a dobrovolně šla spát do kostelnice. V nocí za ní přišel její otec i s jejím psem Lišajem, který se rozhodl zde s Bárou zůstat do rána. Ráno šel kolem hřbitova myslivec, do kterého byla Bára zamilovaná. Jakub mu o všem řekl a on neváhal a vyrazil dveře do kostelnice. Myslivec Báře řekl, že ji také miluje. Požádal ji o ruku a Jakub jim na místě dal své požehnání. Do týdne byla veselka. Pan správce už se na faře neukázal, a když se Pepinka dozvěděla, že teta z Prahy dává svá jmění Elšce pod podmínkou, že si vezme Hynka, svolila k tomu, aby se vzali. Před svatbou se všichni lidé usmířili s Bárou. Bára a její otec se poté odstěhovali do myslivny, kde spolu spokojeně s myslivcem žili.

POSTAVY:

• Bára – hodná, nehezká, dcera Jakuba a Báry, měla svalnaté tělo, havraní vlasy, modré oči a orlí nos, nepodobala se dívkám, zamilovaná do myslivce

• Jakub – pastýř, Báry milovaný otec, často zamračený, nedal na Báru dopustit

• Elška – drobná dívka, měla plavé vlasy do pasu, nejlepší přítelkyně Báry

• Panna Pepinka – sestra faráře, malá, starší, baculatá, neměla moc ráda Báru

• Pan farář – starý moudrý pán, býval dost tichý, bratr panny Pepinky

• Lišaj – Bářin pes, oddaný přítel člověka

• Jozífek – malý chlapec, dobrosrdečný, syn Kostelníkovic, tajně se zamiloval do Báry

• Myslivec – zamilovaný do Báry