Divá Bára - Božena Němcová

KOMPOZICE:

• děj chronologický

• 3 kapitoly

• bez časových skoků

JAZYK:

• psáno v er-formě

• spisovný zastaralý jazyk

• dialogy a monology

• přímá řeč

UKÁZKA:

Bára dosáhla patnácte let a žádné děvče v celé dědině nemohlo se jí rovnat v síle a velikosti. Tělo její bylo hrubých kostí, silných svalů, přitom ale pravidelných forem. Mrštná byla jako pstruh. Pleti byla tmavohnědé, dílem od přirozenosti, dílem od slunce i větru, neboť si nikdy, ani v parném letu, nezastřela tvář, jako to vesnická děvčata dělávaly. - Hlava zdála se veliká, ale to dělalo množství vlasů, černých jak havran, dlouhých, ale hrubých jako žíně. Čelo měla nízké, krátký tupý nos, ústa trochu velká a vyšpulené pysky, ale zdravé, červené jako krev. Zuby široké, silné, ale čisté. - Nejpěknější bylo u ní oko; a právě proto musela od lidí posměch snášet. Spílali jí, že má „oči buličí.“ - Veliké měla oko, neobyčejně veliké a modré jak chrpa, obrostlé dlouhou černou řasou. Nad okem klenulo se husté černé obočí.

AUTOR:

Božena Němcová (Barbora Novotná, Panklová)

Narodila se roku 1820 ve Vídni jako nemanželské dítě. Byla nejvýznamnější českou spisovatelkou poloviny 19. století. Už v sedmnácti letech se provdala za vrchního komisaře finanční správy Josefa Němce, který byl často překládán do různých měst rakouské monarchie. Díky němu se seznámila s vlasteneckou společností a naučila se česky. Podnikla několik cest za svým manželem do Uher. Měla čtyři děti. Udolána chudobou, spory s manželem, tuberkulózou a rakovinou zemřela roku 1862.

DALŠÍ DÍLA:

• Babička

• Karla

• pohádky – Chytrá horákyně, Neohrožený Mikeš, Sedm krkavců

SOUČASNÍCI:

• Karel Jaromír Erben (Kytice)

• Karel Havlíček Borovský (Král Lávra)

• Edgar Allan Poe (Havran)

• Victor Hugo (Chrám Matky Boží v Paříži)

OBDOBÍ:

Národní obrození (poslední třetina 18. století – polovina 19. století)

• proces formování novodobého českého národa a jeho emancipace v rámci rakouské monarchie

• hlavním úkolem bylo pozvednutí českého jazyka

• češtinou mluvily nižší a střední vrstvy, ve vyšších vrstvách se mluvilo hlavně německy

• v češtině vycházely knížky lidového čtení, kramářské písně, náboženské výchovné knihy a učebnice

• probíhalo současně s procesem transformace feudálního společenství v občanskou společnost

4. fáze (revoluční)

• ve společnosti vznikly dva hlavní proudy boje za politická práva českého národa

• liberální proud – austroslavismus (existence českých zemí v rámci Rakouska), požadoval rovnoprávnost všech občanů

• radikálně demokratický proud – usiloval o svržení monarchie, zrušení roboty a rozbití Rakouska

• vznikalo mnoho nových časopisů a novin

• roku 1848 byla na návrh říšského sněmu zrušena robota a poddanství

• bylo přislíbeno všeobecné volební právo, ale po porážce pražského lidového povstání naopak zesílily represe a cenzura

• na trůn dosedl v prosinci 1848 František Josef I.