Česká barokní literatura, Klasicismus a preromantismus , Osvícenství a preromantismus

Česká barokní literatura, Klasicismus a preromantismus , Osvícenství a preromantismus

Česká barokní literatura

- Baroko v českých zemích – od 1. pol. 17. stol., vrcholí v 1. pol. 18. stol.

- Po porážce na Bílé hoře 1620 byli představitelé stavovského odboje popraveni nebo vyhnáni ze země

- Období baroka v českých zemích bylo poznamenáno dlouhodobým válečným konfliktem, morem, absolutismem Habsburků, rekatolizací a celkovým zhoršením národního vývoje

- Zahájení rekatolizace – jezuité – nositelé vzdělanosti a kultury, zároveň tvrdě potlačovali všechno nekatolické

Literatura

- Emigrace evangelické šlechty → dvě větve české pobělohorské literatury: domácí katolická X exilová evangelická

- Domácí literatura – psána česky nebo latinsky, později německy

- Žánry: duchovní píseň (kancionály)

- Soubory kázání

- Školní hry, lidové hry

- Exilová literatura – psána česky nebo latinsky

Charakteristika barokní literatury:

- Složitá metaforičnost, symbolika, expresivita, mysticismus, alegoričnost

- Omezení literatury v českém prostředí – od 1. třetiny 18. stol.

- Zaměření literatury – jednoznačně náboženské

- Hrdinou – světec

- Pocit marnosti světa, úvahy o smrti a posmrtném životě, záliba v kontrastech

- Legendární látky

- Náboženská umělecky náročná lyrika s bohatou slovní zásobou

- Domácí proud českého písemnictví:

- Bedřich Bridel, Bohuslav Balbín, Adam Michna z Otradovic, Felix Kadlinský, Antonín Koniáš, Václav Jan Rosa

- Exilový proud:

- Jan Amos Komenský, Pavel Stránský, Pavel Skála ze Zhoře, Jiří Třanovský

- Česky se mluví spíš na venkově, nekatolické knihy jsou páleny

- Česky – jen pololidová tvorba (kramářské písně, písmácké paměti)

- Ústní lidová slovesnost (pohádky, pověsti, písně, lidová dramata, loutkové hry)

- Proroctví, přísloví, hádanky

Jan Amos Komenský (1592 - 1670)

- Filosof, pedagog, teolog, spisovatel

- Poslední biskup Jednoty bratrské

- Zakladatel didaktiky (věda o metodách vyučování)

- Po bitvě na Bílé hoře se musí skrývat a posléze odchází do exilu – do Polska, později do Holandska do Amsterodamu, kde také umírá – do vlasti už se nikdy nevrátil

- Dílo – obvykle se člení tematicky:

- Filosoficko-náboženská díla:

- Labyrint světa a ráj srdce

- Kšaft umírající matky jednoty bratrské (kšaft = závěť)

- Hlubina bezpečnosti

- Labyrint světa a ráj srdce

- 1623, alegorie

- poutník, Všudybud, Mámení

- kritika společnosti, v závěru vyzývá k uzavření se v ráji srdce

- Hlavní postava – poutník (Komenský) prochází světem, který je představován fiktivním městem; má dva průvodce – Všudybuda (alegorie lidské touhy po poznání) a Mámení (alegorie nedokonalosti lidského poznání). Poutník chce najít nejvhodnější povolání pro sebe; Mámení mu nasadí brýle, které mají vše idealizovat, ale poutník se nedá ošálit a pod brýlemi vidí svět takový, jaký je: plný pokrytectví a lži, násilí, podvodů a zlořádu. Na své cestě vidí různá povolání, ale žádné ho neuspokojí. Ve svém zoufalství nalézá jediné východisko – uzavírá se do ráje svého svého srdce, tj. do samoty a k Bohu.